SLP 07 (2014)

112

výjimky

z Listiny EU, ke které se chtěl později připojit i prezident České republiky

Václav Klaus (protokol č. 30 k SFEU). Konkrétně se jednalo o několik interních doku-

mentů, které vypracovaly odbory Komise, včetně právního stanoviska.

Tato kauza představuje skutečnou ságu, kdy Evropská komise tvrdošíjně odmítala

vyhovět opakovaným žádostem stěžovatele a EVOP a zpřístupnit požadované doku-

menty veřejnosti. Tvrdila zejména, že by zveřejnění poškodilo její schopnost vést jed-

nání a že by se její orgány napříště zdráhaly vyjádřit se v interních dokumentech ote-

vřeně a nezávisle. Teprve po uzavření případu EVOP a potom, co stěžovatel svoji žádost

obnovil, Komise zřejmě pod vlivem kritiky EVOP dotčené dokumenty zpřístupnila.

Mezi první žádostí stěžovatele a zpřístupněním dokumentů uběhlo více než pět let.

EVOP byl názoru, že na proces přijetí Lisabonské smlouvy a s ní i Listiny EU je

třeba pohlížet jako na legislativní proces a to na nejvyšší, ústavní úrovni. Je tedy dán

zájem veřejnosti na zpřístupnění přípravných dokumentů, které souvisely s přijetím

dotčených právních norem. Skutečnost, že během tohoto procesu mohlo dojít k vý-

měně odlišných názorů i uvnitř samotných institucí EU je přirozený a neměl by bránit

zveřejnění. Naopak občané by měli mít možnost se s těmito názory u takto význam-

ných legislativních dokumentů seznámit. EVOP případ uzavřel s tím, že shledal, že se

Komise dopustila závažného případu špatné správy.

͹.͸ Zákaz diskriminace

Řada stížností, které EVOP dostává, se týkají tvrzené diskriminace ze strany institu-

cí a orgánů EU (nejčastěji stížnosti zaměstnanců EU nebo osob spolupracujících s EU

např. jako expert, stížnosti na výběrová řízení apod.) nebo diskriminace členskými

státy v souvislosti s výkonem svobody pohybu na vnitřním trhu.

͹.͸.ͷ Diskriminace ze strany institucí EU

Pro ilustraci případů týkajících se diskriminace ze strany institucí EU stojí za zmíně-

ní nedávný případ, který se týkal změny pravidel v průběhu výběrového řízení na po-

zici stážisty v rámci programu Mladých profesionálů v delegaci („Junior Professionals

in Delegation“).

Výběrové řízení probíhalo ve dvou fázích, kdy členské státy měly

na starost předvýběr kandidátů, kteří byli následně navrženi Evropské komisi.

Stěžovatelka byla vybrána svým členským státem jako nejlepší kandidát a navržena

Evropské komise. Ta se ovšem z finančních důvodů rozhodla změnit pravidla a místo

toho, aby vybrala jednoho kandidáta z každého členského státu, jak bylo původně

plánováno, vybrala pouze kandidáty z dvaceti členských států, které poskytují největší

Otázce, zda se o „výjimku“ vůbec může jednat se zde nechci věnovat, ale pro zjednodušení používám

tento zaběhlý termín.

Stěžovatel obdržené dokumenty zpřístupnil na své internetové stránce:

dex.php?option=com_content&view=article&id=104&Itemid=338&lang=en [otevřeno 5. 9. 2014].

„a serious instance of maladministration“. S detailní analýzou je možné se seznámit konzultací návrhu

doporučení z 21. 7. 2011 a rozhodnutí ze 17. 12. 2012.

EVOP, věc 1053/2013/(RT)JN, rozhodnutí ze dne 9. 7. 2013.