SLP 07 (2014)

155 / 300

153
nutí intifády Al-Aksá v roce 2000 bylo provádění Dohod z Oslo zmraženo, v některých
oblastech do dnešních dnů.
͹. Situace na Blízkém východě
V minulých letech začaly nabývat zásoby pitné vody strategický i bezpečnostně
politický význam. Voda, která je tak důležitá pro lidský život, má i nezanedbatelný
hospodářský význam. Řeky, které jsou omezeným zdrojem povrchové vody a protékají
několika státními územími, bývají příčinou válek. Dá se i předpokládat, že díky ome-
zeným zdrojům vody na Blízkém východě a s postupujícími globálními změnami kli-
matu, bude v budoucnu voda jednou z příčin mezinárodních konfliktů v této oblasti.
͹.ͷ Historicko-geografický úvod
Rezoluce Valného shromáždění OSN č. 181 z listopadu 1947 o rozdělení mandát-
ního území Palestina na tři části (viz. obrázek č. 1) nepředvídala žádná opatření, či re-
gulaci zajištění přístupu k vodě v této oblasti. Po příměří v roce 1949 získal Izrael díky
svému úspěchu v první arabsko-izraelské válce více území, než rezoluce předpokládala
(viz. obrázek č. 2). Izrael tak byl před velkým úkolem – zajistit dostatečné množství
vody pro své obyvatelstvo. Pokoušel se o to s využitím nebo ohrožením arabských
zdrojů pitné vody, což bylo důvodem ke konfliktům.
Obrázek č. 131 Obrázek č. 2 32
31 Rozdělení Palestiny podle rezoluce č. 181 z roku 1947 Valného shromáždění OSN, dostupné na: http://
(stav k 31. 8. 2014), stejná mapa i v: PAPPE, I.: Die
ethnische Säuberung Palästinas. Hamburg: Zweitausendeins, 2007, s. 291.
32 Vývoj v oblasti po arabsko-izraelských válkách, dostupné na:
strana (stav k 31. 8. 2014), stejná mapa v černobílém provedení v: ČEJKA, M.: Izrael a Palestina, Minulost,
současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. Brno: Centrum strategických studií, 2005, s. 70.