21 / 300
19
kompetencí se Soud mohou obrátit s žádostí o posudek také orgány OAS uvedené
v Kapitole X Charty OAS. Posudková pravomoc je velmi široká a v praxi také využíva-
ná. Nezávisí totiž na tom, zda některá ze stran přijala jurisdikci Soudu pro sporné říze-
ní.
23
Soud navíc tuto svou pravomoc vykládá široce, o čemž svědčí posudek z r. 1982.
Podle něj „posudková pravomoc Soudu může být vykonávána ve vztahu k jakémuko-
li ustanovení o ochraně lidských práv zakotvenému v jakékoli mezinárodní smlouvě
aplikovatelné v amerických státech, bez ohledu na to, zda je dvoustranná nebo mno-
hostranná, jaký je hlavní účel takové smlouvy a zda nečlenské státy interamerického
systému mají právo k takové smlouvě přistoupit“.
24
Interamerický soud pro lidská práva ve svých rozsudcích a posudcích významně
rozpracoval tématiku
jus cogens
a uznal za kogentně chráněná mnohá lidská práva ob-
sažená v Americké úmluvě.
25
Činí tak způsobem přímým nebo nepřímým, přičemž se
neomezuje jen na seznam práv podle čl. 27 odst. 2 Americké úmluvy, která nemohou
být suspendována ani v situaci války nebo jiného veřejného ohrožení.
26
Vzhledem k velkému počtu rozhodnutí Interamerického soudu, která odkazují
na
jus cogens
, bude vhodné představit hlavně přímé odkazy na tento institut v dosavad-
ní judikatuře. Prvním případem, kde Soud využil pojmu
jus cogens
, byl rozsudek ve věci
Aloeboetoe y otros
(1993). Soud se zde zabýval dohodou z 18. století, která upravovala
určité praktiky obchodu s otroky, nepovažoval za nutné zkoumat, zda tato dohoda je
mezinárodní smlouvou, ale konstatoval, že i kdyby tomu tak bylo, taková smlouva by
dnes byla neplatná, protože by byla v rozporu s pravidly
jus cogens superveniens
.
27
O deset let později Interamerický soud poprvé výslovně uznal kogentní povahu
zákazu mučení ve věci
Maritza Urrutia
(2003). Uvedl, že všechny formy mučení jsou
přísně zakázané mezinárodním právem. Tento zákaz je absolutní a nederogovatelný
ve smyslu čl. 27 odst. 2 Americké úmluvy, tj. nemůže být suspendován ani za výjimeč-
ných okolností, jako je válka nebo boj proti terorismu. Navíc tento zákaz dnes patří
do oblasti
jus cogens
.
28
23
Restrictions to the Death Penalty
(Arts. 4.2 and 4.4 of the American Convention on Human Rights),
posudek OC-3/83 z 8. 9. 1983.
24
„Other Treaties“ Subject to the Consultative Jurisdiction of the Court
, posudek OC-1/82 z 24. 9. 1982,
para. 52; text viz BUERGENTHAL, T., NORRIS, R., SHELTON, D.:
Protecting Human Rights in the
Americas
, Kehl, Strasbourg, Arlington: Engel, 1990, s. 450.
25
Srov. MAIA, C., Le jus cogens dans la jurisprudence de la Cour interaméricaine des droits de l’homme.
In: Hennebel, L., Tigroudja, H. (eds.),
Le particularisme interaméricain des droits de l’homme
. Paris:
Pedone, 2009, s. 278 an.
26
Čl. 27 odst. 2: „Dále uvedené články nesmějí být zbaveny účinnosti na základě předchozího ustanovení:
čl. 3 (právo na právní osobnost), čl. 4 (právo na život), čl. 5 (právo na lidské zacházení), čl. 6 (zákaz
otroctví), čl. 9 (zákaz zpětné účinnosti trestních zákonů), čl. 12 (svoboda svědomí a náboženství), čl. 17
(práva rodiny), čl. 18 (právo na jméno), čl. 19 (práva dítěte), čl. 20 (právo na státní příslušnost), čl. 23
(základní státoobčanská práva). Totéž platí o podstatných soudních zárukách na ochranu těchto práv.“
27
IACHR,
Aloeboetoe y otros v. Surinam
, 10 September 1993, Series C, No. 15, para. 57.
28
IACHR,
Maritza Urrutia
v. Guatemala
, 27 November 2003, Series C, No. 103, para. 92.