22 / 300
20
Judikatura Soudu na to navázala a navíc prohlásila také mimosoudní popravy za ne-
slučitelné s kogentními pravidly lidských práv, a to poprvé v případu
Hermanos Gómez
Paquiyauri
v r. 2004.
29
Na tento precedent pak navázala konstantní judikatura vztahu-
jící se k zákazu mimosoudních poprav.
30
Další právo, které Interamerický soud uznal za kogentní, se týká ochrany fyzické
a mentální integrity člověka, jež je zakotvené v čl. 5 Americké úmluvy o lidských prá-
vech, ale také Interamerické úmluvy o předcházení a trestání mučení (1985). V roz-
sudku
Caesar
(2005) Soud zahrnul mezi normy
jus cogens
nejen zákaz mučení, ale také
zákaz krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení či trestání.
31
K tomu ještě Soud
ve věci
Ximenez Lopes
(2006) upřesnil, že právo na fyzickou a mentální integritu je
absolutní a nemůže být suspendováno za žádných okolností.
32
Dalším právem, které má právě v latinskoamerickém kontextu obzvláště velký vý-
znam, je zákaz nedobrovolného mizení osob. Interamerický soud v rozsudku
Goiburú
y otros
(2006) poprvé uznal, že tento zákaz a korelativní povinnost státu vyšetřovat
mizení osob a trestat odpovědné osoby patří mezi kogentní pravidla.
33
Je určitým specifikem Interamerického soudu, že se jeho judikatura vybudovala
na řešení systematických porušování lidských práv, včetně nucených mizení, k nimž
docházelo za vojenských diktatur v mnoha latinskoamerických zemích. To umožňuje
pochopit, proč Soud ve své judikatuře klade takový důraz na vyloučení beztrestnosti
a právo obětí (a jejich rodin) na přístup ke spravedlnosti. Právě proto dovodil kogentní
povahu jak u zákazu zvláště závažného zločinu, tak u přístupu ke spravedlnosti s cílem
zabránit systému beztrestnosti za masová porušování lidských práv. Z toho Soud do-
spěl i k závěru, že státy mají povinnost buď vydat každou osobu obviněnou ze zločinů
proti lidskosti, nebo na svém území samy soudit a potrestat.
34
Interamerický soud však jde ještě dále a ve svém zásadním posudku č. 18 (2003)
potvrdil charakter
juris cogentis
zásady rovnosti a nediskriminace.
35
V tomto jednomy-
slně přijatém posudku se Soud zabýval z hlediska rovnosti před zákonem postavením
migrujících pracovníků bez platných dokumentů. Posudek, který se vztahuje na všech-
ny členské státy Organizace amerických států (OAS) bez ohledu na to, zda ratifikovaly
Úmluvu, dále zdůraznil obecný závazek respektovat a zajistit lidská práva. S tím sou-
29
IACHR,
Hermanos Gómez Paquiyauri v. Peru
, Merits and reparations, 8 July 2004, Series C, No. 110,
para. 112.
30
Viz MAIA, C.,
op. cit.
, s. 286.
31
IACHR,
Caesar v. Trinidad y Tobago
, Merits and reparations, 11 March 2005, Series C, No. 123, para. 70,
100.
32
IACHR,
Ximenez Lopes v. Brasilia
, Merits and reparations, 4 July 2006, Series C, No. 146, para. 126.
33
IACHR,
Goiburú y otros v. Paraguay
, Merits and reparations, 22 September 2006, Series C, No. 153,
para. 84.
34
Ibid., para. 132.
35
IACHR,
Condición jurídica y derechos de los migrantes indocumentados
, 17 September 2003, Series A,
No. 18, para. 100-101.