23 / 300
21
visí, že státy mají povinnost respektovat a zajistit plný a svobodný výkon lidských práv
bez diskriminace.
Velkou zásluhu na progresivní judikatuře Interamerického soudu měl jeho dlou-
holetý soudce a předseda A. Cançado Trindade. Ve svých velmi častých a podrobných
separátních stanoviscích často teoreticky zdůvodňoval rozsudky a někdy ještě prohlu-
boval argumentaci o rozsahu
jus cogens
v rámci lidských práv chráněných Americkou
úmluvou. Takto v souvislosti s rozsudkem
Masacre de Pueblo Bello
(2006) argumen-
toval souvislostí mezi čl. 8 a čl. 25 a dovodil, že právo na přístup ke spravedlnosti má
také kogentní povahu.
36
Soudce Cançado Trindade zde vyzval k dalšímu rozšiřování
materiálního obsahu
jus cogens
Soudem, aby zahrnul přístup ke spravedlnosti, podob-
ně jako to učinil v posudku č. 18 ve vztahu k zásadě rovnosti a nediskriminace.
37
Nepřímo se judikatura Interamerického soudu vztahuje ke kogentním pravidlům
také v jiných případech, zejména souvisejících s amnestiemi závažných zločinů.
Amnestie vyhlašované v řadě latinskoamerických států (většinou ve formě zákonů),
které měly za cíl zajistit beztrestnost pro závažné zločiny osob spojených s vládnoucími
režimy, byly přezkoumávané nejen některými národními soudy (nejvyššími či ústavní-
mi), ale také Interamerickým soudem pro lidská práva.
38
Historickým, přelomovým rozhodnutím byl případ
Barrios Altos v. Peru
(2001),
který se týkal masakru na stejnojmenném místě. Interamerický soud v rozsudku
z 14. 3. 2001 prohlásil, že dva amnestijní zákony z éry peruánského prezidenta Alberta
Fujimoriho jsou „neslučitelné s Americkou úmluvou o lidských právech, a proto bez
právních účinků“.
39
Soud judikoval, že takovéto amnestijní zákony, které se pokouše-
jí vyloučit odpovědnost za závažná porušení lidských práv (jako mučení, hromadné
popravy, nucené mizení osob) jsou nepřijatelné, protože jsou v rozporu s „nederogo-
vatelnými právy“ uznanými mezinárodním právem lidských práv.
40
Tím, že amnestie
znemožňují nebo činí obtížný přístup obětí a jejich blízkých k pravdě a spravedlnosti,
představují porušení článků 1(1), 2, 8 a 25 Americké úmluvy. Následně rozhodoval
i o právu obětí na peněžní odškodnění a další formy reparace. V dalším rozsudku o vý-
kladu (z 3. 9. 2001) Soud vysvětlil povinnost státu odstranit ze svého právního řádu
36
IACHR,
Masacre de Pueblo Bello v. Colombia
, 31 January 2006, Merits and compensation, Series C, No. 140.
37
Viz CANÇADO TRINDADE, A.A.:
The Access of Individuals to International Justice
. Oxford / New York:
Oxford University Press, 2011, s. 197.
38
Blíže srov. CANÇADO TRINDADE, A.A.: Le droit d’accès à la justice dans le système interaméricain
de protection des droits de l’homme. In:
Le droit international pour la personne humaine
, Paris: Pedone,
2012, s. 267-272.
39
IACHR,
Barrios Altos v. Peru
, Merits, 14 March 2001, Series C, No. 75.
40
Ibid., para. 41: „Esta Corte considera que son inadmisibles las disposiciones de amnistia, las disposi-
ciones de prescripción y el establecimiento de excluyentes de responsabilidad que pretendan impedir la
investigación y sanción de los responsables de las violaciones graves de los derechos humanos tales como
la tortura, las ejecuciones sumarias, extralegales o arbitrarias y las desapariciones forzadas, todas ellas pro-
hibidas por contravenir derechos inderogables reconocidos por el derecho internacional de los derechos
humanos.”