50 / 300
48
sofistikovaných technologií, nastavením standardů pracovněprávních a sociálních pod-
mínek, a zejména tím, že v hostitelských zemích budou dodržovat neméně striktní
pravidla, jaká musí respektovat ve svých mateřských zemích.
. Vymezení pojmu nadnárodní (transnacionální) společnosti
a právní subjektivita právnických osob
Pojem transnacionální společnost (transnational corporation) je obsažen v doku-
mentu OSN s názvem Normy týkající se odpovědnosti transnacionálních společností
a jiných obchodních entit s ohledem na lidská práva
3
z roku 2003. Podle této definice
je nadnárodní společnost
ekonomickou entitou, která působí
ve více než jednom státu
nebo se jedná o skupinu ekonomických entit působících ve dvou nebo více zemích jakékoli
právní formy, ať již ve své domovské zemi, nebo v zemi kde působí.
Vedle pojmu transna-
cionální společnost se setkáváme také s pojmem nadnárodní společnost (multinatio-
nal enterprise). Tato definice je obsažena v Deklaraci Mezinárodní organizace práce.
4
Podle ní Nadnárodní společnost (multinational enterprises) zahrnuje společnosti ve-
řejné nebo soukromé, které provozují nebo kontrolují výrobu, distribuci, služby nebo
zařízení mimo zemi, ve které jsou založeny (outside the country in which they are
based). P. Šturma a V. Balaš spatřují odlišnost mezi oběma pojmy v tom, že
transnacio-
nální společnost
nelze ztotožnit s jedním státem, nelze tedy identifikovat s přesností její
státní příslušnost.
Nadnárodní společnost
se vyznačuje tím, že jde o národní společnost
se zahraničními pobočkami.
Transnacionální společnost
operuje v řadě států a zachová-
vá si schopnost reagovat na měnící se globální podmínky.
5
Jak dále P. Šturma a V. Balaš
uvádějí, oba pojmy se používají promiscue
6
a rozhodnout, zda jde o jeden nebo druhý
typ společnosti, nebývá mnohdy snadné.
V každém případě pro účely tohoto příspěvku půjde o zkoumání postavení zahra-
niční právnické osoby na území cizího státu.
.ͷ Otázka mezinárodněprávní osobnosti (subjektivity) právnických osob
(korporací)
Pro postavení nadnárodních (transnacionálních) společností a právnických osob
vůbec, má význam zkoumání
právní osobnosti
(subjektivity) těchto
právnických osob
z hlediska mezinárodního práva. V případě kladné odpovědi by to znamenalo, že pro
tyto právnické osoby plynou z mezinárodního práva určitá práva a povinnosti.
Obecné mezinárodní právo veřejné neobsahuje pojem
subjektu,
a ani
nestanoví
, kte-
ré osoby (jednotky) lze považovat za subjekty. Pouze jednotlivé normy mezinárodního
3
Dok. OSN Norms on the Responsibilities of Transnational Corporations and Other Business Enterprises
with Begard to Human Rights, U.N. Doc. E/CN.4/Sub..2/2003/12/Rev.2 (2003). Approved 13 August
2003, by UN Sub-Comission on the Promotion and Protection of Human Rights resolution 2003/16,
E/CN.4/Sub./2/2003/L. 11 (2003), odstavec 20.
4
ILO Tripartite Declaration.
5
ŠTURMA, P., BALAŠ, V.:
Mezinárodní ekonomické právo.
2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2013, s. 137.
6
ŠTURMA, P., BALAŠ, V.,
op. cit.
, s. 137.