SLP 07 (2014)

54 / 300

52
nismů jako je NAFTA se změnila ochrana zahraničních investic z výjimečné nápravy
na velmi dobře založený systém ochrany nadnárodních společností proti hostitelskému
státu. Navíc nadnárodní společnosti hrají také úlohu při tvorbě mezinárodních zásad,
ať již samostatně nebo ve spojení s jejich domovskými státy. Vzhledem k rozsahu a po-
vaze ochrany lze říci, že v této oblasti se tak projevuje omezená mezinárodně právní osob-
nost (subjektivita) nadnárodních společností. Projevuje se to v tom, že právnická osoba
vystupuje v případech podání různým mezinárodním orgánům v oblasti investičních
sporů vlastním jménem, její jednání není zprostředkováno státem. Předpokladem však
je, že stát, proti kterému podání směřuje, musí být smluvní stranou příslušné meziná-
rodní smlouvy a musí uznávat příslušnost mezinárodního orgánu .
Pokud jde o vztah mezinárodní ochrany investic k lidským právům, lze konstatovat,
že mezi nimi existuje úzký vztah. Nejrozvinutější země v současné době považují inves-
tice za prostředek posilující lidská práva. Zejména v ekonomické oblasti a v oblastech
souvisejících, tj. v oblasti sociálních a kulturních práv mohou mít zahraniční investice
pozitivní dopad. 22
͹. Právnické osoby a lidská práva
Práva právnických osob, tj. i nadnárodních (transnacionálních) společností, nejsou
omezena jen na mezinárodní ochranu investic. V oblasti mezinárodní ochrany lidských
práv existují lidská práva, která se týkají nejen fyzických, ale i právnických osob.
Otázka lidských práv právnických osob je upravena spíše v regionálních meziná-
rodních úpravách ochrany lidských práv, zejména v Evropské úmluvě o ochraně lidských
práv a základních svobod 23 z roku 1950. Podle čl. 1 Úmluvy „vysoké smluvní strany
přiznávají každému, kdo podléhá jejich jurisdikci (everyone within their jurisdiction)
práva a svobody“. Při výkladu daného ustanovení, můžeme vyjít z okruhu osob, které
mohou podávat stížnosti Evropskému soudu pro lidská práva. Podle čl. 34 Soud může
přijímat stížnosti od každé fyzické osoby, nevládní organizace nebo skupiny jednotlivců
(any person, non-governmental organization or group of individuals). Korporace jsou
zahrnuty pod termínem nevládní organizace (non-governemtal organization). V této
souvislosti je možné konstatovat, že v první verzi návrhu Úmluvy byla jako možný
stěžovatel uvedena jakákoli fyzická nebo právnická osoba (any natural or corporate per-
son).24 V pozdějších návrzích byla změněna terminologie na právnickou osobu (cor-
porate body). V přijatém textu Úmluvy je obsažen termín nevládní organizace. Nic
však nenasvědčuje tomu, že tento konečný text vylučuje právnické osoby z Úmluvy.25
O právnických osobách se výslovně mluví v čl. 1 Dodatkového Protokolu k Evropské
22 BALAŠ, V.: Prolínání ochrany lidských práv a ochrany investic. Studie z mezinárodního práva č. 2.
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta, 2011, s. 152.
23 HÝBNEROVÁ, S.: Evropská ochrana lidských práv dokumentech. Praha: Karolinum, 2002.
24 WINFRIED, M., REZAI, S.: Corporations and the European Convention on Human Rights, s. 48, dostup-
né online: (citováno dne 28. 8. 2014).
25 WINFRIED, M., REZAI, S., op. cit..