56 / 300
54
Přiznání určitých lidských práv právnickým osobám podle Evropské úmluvy
o ochraně lidských práv umožňuje
korporacím
podávat stížnosti Evropskému soudu
pro lidská práva. Jejich právo dovolávat se práv před Evropským soudem pro lidská
práva lze považovat za určitý zárodek jejich mezinárodněprávní osobnosti. Jedná se
však o
regionální,
evropskou úpravu
. Mezinárodní ochrana lidských práv na univerzální
úrovni nejde tak daleko, Mezinárodní pakty o lidských právech z roku 1966 obsahují
práva týkající se výhradně fyzických osob.
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že nadnárodní (transnacionální) společ-
nosti mají určitá lidská práva založená na regionálních smluvních úpravách a mají také
přístup k mezinárodním soudům v této souvislosti. Na rozdíl od mezinárodní ochrany
investic nelze hovořit o univerzální úpravě, která by zakládala jejich mezinárodněpráv-
ní osobnost.
ͺ. Odpovědnost států a právnických osob v oblasti lidských práv
Podle čl. 2 odst. 1Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1966
se každý stát, který je smluvní stranou Paktu zavazuje šetřit práva uznaná v tomto
Paktu a zajistit tato práva všem jednotlivcům na svém území a podléhajícím jeho ju-
risdikci bez jakéhokoli rozlišování podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství,
politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku,
rodu nebo jiného postavení. Podobně v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv
z roku 1950 je v čl. 1 stanoveno, že Vysoké smluvní strany přiznávají každému, kdo
podléhá jejich jurisdikci práva a svobody.
Z těchto významných mezinárodních smluv v oblasti lidských práv tak vyplývá
zá-
vazek států
zajistit
respekt
a
ochranu
lidských práv obsažených v těchto dokumentech.
Výbor pro lidská práva založený na základě Mezinárodního paktu o občanských
a politických právech z roku 1966 interpretuje tento Pakt v tom směru, že státy mají
povinnost
zabránit
nebo
zastavit
zneužívání lidských práv
soukromými aktéry
.
Ještě
dále
jde
Výbor pro hospodářská sociální a kulturní práva
, který byl vytvořen
pro provádění Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních prá-
vech z roku 1966. Původně na základě tohoto Paktu nebyl zřízen speciální orgán.
Výbor byl vytvořen
31
na základě rezolucí Hospodářské a sociální rady a poprvé se sešel
v roce 1987. Výbor pro hospodářská, sociální a kulturní práva výrazně přispěl k roz-
pracování cílů a metod předkládání zpráv států, a tím i k posílení tohoto kontrolního
mechanismu.
32
Výbor pro hospodářská, sociální a kulturní práva
nejenom interpretuje
závazky stá-
tů zabránit nebo napravovat porušení práv způsobených soukromými aktéry, ale také
ve svých Generálních komentářích
stanoví, jak by se měli nestátní aktéři chovat
a poža-
31
ŠTURMA, P.:
Mezinárodní a Evropské mechanismy v oblasti lidských práv
. 3. doplněné vydání. Praha:
C.H. Beck, 2010, s. 14-15.
32
ŠTURMA, P.,
op. cit.
, s. 14-15.