Table of Contents Table of Contents
Previous Page  40 / 110 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 40 / 110 Next Page
Page Background

38

či je zřejmé, že k nim dojde. Pozornost přitom budeme věnovat zejména povinnostem

státu, jehož jsou postižené osoby příslušníky, který má primární odpovědnost za jejich

ochranu.

ͺ.ͷ Lidská práva ohrožená významnými negativními změnami

životního prostředí

Základním, univerzálně uznávaným lidským právem je právo na život (

right to life

).

Garantují ho všechny významné lidskoprávní texty, počínaje již zmíněnou Všeobecnou

deklarací lidských práv a Americkou deklarací práv a povinností člověka (

American

Declaration of the Rights and Duties of Man

, ADRDM, 1948) přes univerzálně plat-

ný Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (

International Covenant on

Civil and Political Rights

, ICCPR, 1966) po všechny regionální úmluvy – Evropskou

úmluvu o lidských právech (

Europen Convention on Human Rights

, ECHR, 1950),

78

Americkou úmluvu o lidských právech (

American Convention on Human Rights

,

ACHR, 1969), Africkou chartu práv člověka

a národů

(

African Charter on Human and

Peoples’ Rights,

AfChHPR, 1981) a Arabskou chartu lidských práv (

Arab Charter on

Human Rights

, ArChHR, 2004).

79,80

S ohledem na jeho obecné přijetí potvrzené praxí

států lze právo na život bezpochyby označit za pravidlo mezinárodního obyčejového

práva.

81

Stav životního prostředí je jednou ze základních determinant kvality života člověka

a v některých případech samotné jeho možnosti. Již v roce 1985 Bertrand Ramcharan

napsal:

„Vzhledem k tomu, že ohrožení životního prostředí či vážná environmentální ri-

zika mohou přímo ohrozit životy velkých skupin lidí, je souvislost mezi právem na život

a právem na kvalitní a bezpečné životní prostředí zřejmý.“

82

Zhoršení stavu životního

prostředí, zejména dojde-li k němu náhle, jako je tomu v případě hydrometeorologic-

kých extrémů typu přívalových dešťů či tropických bouří, může znamenat bezprostřed-

ní ohrožení života, právo na život však může být dotčeno i v případě pozvolných změn

životního prostředí, jako jsou například opakovaná dlouhotrvající sucha či pravidelné

intenzivní záplavy.

Obsahem práva na život totiž není jen právo nebýt života zbaven, ať již úmyslně,

či v důsledku zanedbání povinnosti život chránit (takový jeho úzký výklad neodpo-

78

Oficiálně Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (

Convention for the Protection of Human

Rights and Fundamental Freedoms

). Právo na život je upraveno v čl. 2 odst. 1.

79

Srov. čl. 3 UDHR, čl. I ADRDM, čl. 6 odst. 1 ICCPR, čl. 4 odst. 1 ACHR, čl. 4 AfChHPR a čl. 5

ArChHR.

80

Obecně o těchto textech viz např. ŠTURMA, P.

Mezinárodní a evropské kontrolní mechanismy v oblasti

lidských práv

. 3. dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, 170 s.

81

RAMCHARAN, B. The Concept and Dimensions of the Right to Life. In: RAMCHARAN, B. (ed.)

The

Right to life in international law

. Boston: M. Nijhoff, 1985, s. 3.

82

„Inasmuch as threats to the environment, or serious environmental hazards may threaten the lives of large

groups of people directly, the connection between the right to life and the right to a decent and safe environment

is an obvious one

.“ (

ibid.

, s. 13).