43
a má kolektivní dimenzi“
, a výslovně upozornil, že
„rozvojové činnosti, v jejichž důsledku
dochází k přesidlování původních obyvatel z jejich tradičních území a prostředí proti jejich
vůli a tím k odepření přístupu k tradičním zdrojům obživy a zničení jejich symbiotického
vztahu s půdou, mají zhoubný vliv na jejich zdraví“.
114
Co se týká regionálních systémů ochrany lidských práv, práva původních obyvatel
nejsou výslovně zakotvena v žádném z nich. Orgány interamerického systému lidských
práv, Interamerická komise pro lidská práva
(
Inter-American Commission on Human
Rights
) a Interamerický soud pro lidská práva
(
Inter-American Court of Human Rights
),
však ve své rozhodovací činnosti opakovaně deklarují porušení práv původních oby-
vatel v případě zásahů do jejich životního prostředí v důsledku rozvojových projektů,
k nimž nedali souhlas.
115
Oba orgány si přitom ve své argumentaci plně vystačí s právy
zakotvenými v Americké deklaraci práv a povinností člověka a Americké úmluvě o lid-
ských právech a jejím dodatkovém protokolu, která interpretují ve světle specifického
způsobu života původních obyvatel a jimž přiznávají ve vztahu k nim skupinový cha-
rakter.
116
Na závěr výkladu věnovaného souvislostem mezi významným zhoršením stavu ži-
votního prostředí a lidskými právy dodejme, že lze samozřejmě uvažovat i o zásahu
do samotného práva na příznivé (resp. zdravé) životní prostředí. Prvním význam-
ným dokumentem, v němž se toto právo na mezinárodní úrovni objevilo, byla tzv.
Stockholmská deklarace (
Stockholm Declaration
)
přijatá na Konferenci OSN o ži-
votním prostředí člověka (
United Nations Conference on the Human Environment
)
konané v roce 1972 ve Stockholmu. Deklarace obsahuje 26 zásad, z nichž hned ta
první stanoví, že
„
[č]
lověk má základní právo na svobodu, rovnost a přiměřené životní
podmínky v kvalitním životním prostředí umožňujícím důstojný a příjemný život“
, spolu
s
„odpovědností za ochranu a zlepšování životního prostředí pro současné a budoucí gene-
race“.
117
V následujících letech však bylo toto ambiciózní propojení ochrany životního
prostředí s lidskými právy současných i budoucích generací na mezinárodní úrovni
114
„The Committee notes that, in indigenous communities, the health of the individual is often linked to the
health of the society as a whole and has a collective dimension. In this respect, the Committee considers that
development-related activities that lead to the displacement of indigenous peoples against their will from their
traditional territories and environment, denying them their sources of nutrition and breaking their symbiotic
relationship with their lands, have a deleterious effect on their health.“
(obecný komentář Výboru pro hos-
podářská, sociální a kulturní práva č. 14, cit.
supra
, pozn. 92, čl. 27).
115
Srov. analýzu několika případů v ANTON, D.K., SHELTON, D.
Environmental protection and human
rights
. New York: Cambridge University Press, 2011, s. 577-602.
116
Srov. např. rozsudek Interamerického soudu pro lidská práva ze dne 27. června 2012 ve věci
Původní
obyvatelé Kichwa ze Sarayaku proti Ekvádoru
(INTER-AMERICAN COURT OF HUMAN RIGHTS.
Case of the Kichwa indigenous people of Sarayaku v. Ecuador
. Judgment of June 27, 2012), jehož podrobná
analýza je k dispozici na webových stránkách Výzkumného centra pro lidská práva při Právnické fakultě
Univerzity Karlovy na:
http://www.vclp.cz/judikatura/jine-mezinarodni-instituce/.117
„Man has the fundamental right to freedom, equality and adequate conditions of life, in an environment of
a quality that permits a life of dignity and well-being, and he bears a solemn responsibility to protect and
improve the environment for present and future generations…“
(Stockholmská deklarace, Princip 1).