Table of Contents Table of Contents
Previous Page  9 / 124 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 9 / 124 Next Page
Page Background

7

OSVÍCENSTVÍ, KŘESŤANSTVÍ A LIDSKÁ PRÁVA

ͷ

Petr Svoboda

2

Motto:

„Pokládáme za samozřejmé pravdy,

že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni,

že jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy,

že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí.“

3

(Prohlášení nezávislosti USA, 1776)

ͷ. Úvod

Pojem (koncept)

lidských práv

jako svébytný výtvor lidského intelektu měl pro lid-

stvo podobně blahodárný účinek jako objev penicilinu. Do značné míry díky němu

(i díky penicilinu) žijeme bez nadsázky v „nejlepším z možných světů“. V současném

globalizovaném světě se však tento pojem (koncept) stal snad až příliš rozsáhlým, mno-

hoznačným i nadužívaným. V demokratických právních státech západní civilizace

4

se

dnes pod něj zařazují až tři generace (podmnožiny) nejdůležitějších veřejných sub-

jektivních práv jednotlivců vůči státu a ostatním subjektům veřejné moci – počínaje

lidskými právy v úzkém slova smyslu (tj. právy člověka) a právy politickými (tj. právy

občana) přes práva hospodářská, sociální a kulturní až po „nejmodernější“ práva ekolo-

gická a (kolektivní) práva nejrůznějších menšin. Ve státech ostatních (tj. nezápadních)

civilizačních okruhů, ve kterých se tento pojem rovněž v nějaké podobě ujal, se pod

ním chápe různorodý a proměnlivý konglomerát subjektivních práv, politicky deklaro-

vaných možností, principů, hodnot či někdy (poněkud absurdně) i povinností. Tento

konglomerát se více nebo méně podobá obsahu pojmu lidských práv, jak je chápán

v západních demokraciích, v závislosti na míře, v jaké se tyto nezápadní státy chtějí

přiblížit státům západním, nebo se naopak vůči nim nějak vymezit, ačkoli jinak etiketu

lidských práv přebírají jako (politicky) užitečnou.

Lidská práva (podobně jako penicilin) jsou cennou hodnotou. Jejich nesprávné

nebo nadměrné užívání může vést k jejich znehodnocení. To hrozí v okamžiku, kdy se

1

Tento článek vznikl na základě autorova ústního příspěvku na workshopu Výzkumného centra pro lidská

práva Univerzity Karlovy v Praze (projekt č. 204006/2012), který se konal dne 14. 6. 2012 na Právnické

fakultě UK v Praze.

2

Autor je odborným asistentem na katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty UK v Praze

a advokátem v Praze.

3

TINDALL, G. B. – SHI, D. E.:

Dějiny Spojených států amerických.

5. vydání. Praha: Nakladatelství Lido-

vé noviny, 2008, s. 789.

4

Pojmy „civilizace“ a „západní civilizace“ chápu v tomto článku v tom smyslu, v jakém je vymezil S. Hun-

tington (HUNTINGTON, S. P.:

Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu.

Praha: Rybka Pub-

lishers, 2001, s. 31-41).