10 / 124
8
stanou globálním argumentačním prostředkem, který je využíván všemi na podporu
všeho. V takovém okamžiku splynou s právy vůbec a lidstvo se vůči nim stane netečné.
Cílem
tohoto článku je vrátit se ke kořenům a zabývat se obsahem pojmu (koncep-
tu) lidských práv v původním smyslu, tzn. v tom smyslu, ve kterém na konci 18. století
vznikl, a ve kterém také zůstal jádrem tohoto pojmu dodnes. Za tím účelem se po-
kusím rozebrat jeho stěžejní bezprostřední historicky-ideové zdroje, za které považuji
podstatné právně-filozofické postuláty osvícenské filozofie a klíčové události americké
a francouzské revoluce.
5
Těmito problémy se pak budu zabývat zejména v souvislosti
s otázkou, zda či v jakých ohledech přitom mělo význam křesťanské náboženství, po-
tažmo náboženství vůbec, konkrétně, zda či do jaké míry lidská práva vznikla jako čistě
sekulární koncept, nebo naopak jako koncept křesťanský, potažmo náboženský.
Odpovědi na uvedené otázky mohou přispět nejen k pochopení podstaty lidských
práv, ale i k porozumění širších souvislostí při řešení aktuální otázky reálného uplat-
ňování lidských práv v současném multikulturním světě: zda či do jaké míry může
koncept lidských práv vzniknout, existovat či se dokonce rozvíjet ve státech, potaž-
mo civilizacích, které nejsou založeny na odkazu osvícenské filozofie a buržoazních
revolucí, popřípadě ve státech či civilizacích, jejichž společnosti nevyšly z reformací
dotčeného západního křesťanství.
6
. Vznik konceptu lidských práv
Koncept lidských práv v původním smyslu
(tzn. v tom smyslu, ve kterém vznikl)
vzni-
kal
přibližně od 13. století po relativně dlouhé období v křesťanských zemích (státech)
západního světa, přičemž rozhodující význam v tomto směru měly tři země – Anglie,
anglické (britské) kolonie v Severní Americe (resp. Spojené státy americké) a Francie.
Více či méně definitivně pak
vznikl
(tzn. že jeho podstata byla pojmově, obsahově
a významově ustálena a formálně vyjádřena v podobě právního aktu v několika vý-
znamných státech tehdejšího světa)
ke konci 18. století
.
7
Orientačně můžeme za počá-
tek tohoto období určit rok 1215 (Anglie:
Magna Charta Libertatum
) a za jeho ko-
nec léta 1776 [Spojené státy americké (USA): Prohlášení nezávislosti USA; Virginie:
Prohlášení práv), 1789 (Francie: Deklarace práv člověka a občana) a 1791 (USA:
Listina práv).
Koncept lidských práv v původním smyslu byl formulován nejprve jako právně-
-filozofická
teorie
v dílech
Johna Locka
(1632-1704), který byl prvním a zároveň nejvý-
5
Osvícenská filozofie formulovala ideje, americká a francouzská revoluce je proměnila v politickou realitu.
6
„Západní křesťanství, nejprve katolicismus a pak katolicismus s protestantismem, je historicky nejdůležitěj-
ším znakem západní civilizace.“ (HUNTINGTON, S. P.:
Střet civilizací
, op. cit., s. 68)
7
„Je … nepochybné, že o lidských právech, o jejich uplatňování či (ne)dodržování můžeme obecně mluvit
až od okamžiku, kdy je člověk pochopen na základě své individuální svobody, vycházející z odpovědného
(sebe)určení. Jinými slovy, vznik ideje lidských práv v tomto smyslu můžeme klást až do novověku, kon-
krétně do 18. století. To ale neznamená, že bychom nemohli hovořit o určité ,prehistorii‘ lidských práv …“
[HANUŠ, J.: in: HANUŠ, J. (ed.):
Křesťanství a lidská práva.
Praha: CDK a nakladatelství Vyšehrad,
2002, s. 14-15].