8 / 192
6
Kniha je rozdělena do tří částí.
První kapitola usazuje téma v obecnější rovině. Věra Honusková se v ní zabývá tím,
zda je možné vztáhnout povinnost nenavracení i za hranice států a zda lze hovořit
o extrateritoriálním účinku tohoto principu. V současnosti je již princip non-refoule-
ment ukotven v regionálních instrumentech jakožto aplikovatelný na hranicích států,
takže s jeho aplikací spojené – a o životě osob mnohdy rozhodující – otázky se přesouvají
za hranice států. Především jeho aplikace mimo jurisdikci jakéhokoliv státu, na volném
moři, vyvolává řadu zajímavých otázek, na které tato část publikace hledá odpověď.
Po teoretickém uvedení do souvislostí se kniha obrací k otázkám, kde se princip
non-refoulement přímo potkává s otázkou ochrany hranic a které v posledních měsí-
cích patří mezi klíčové pro to, jak se stavět k uprchlické, resp. migrační krizi. V druhé
části publikace se tak Eliška Flídrová věnuje otázkám spojeným s událostmi na ital-
ském ostrově Lampeduse, kde v minulých letech došlo k několika případům potopení
lodí převážejících uprchlíky a migranty. Blíže se zaobírá tzv. search and rescue operace-
mi a tím, jaké jsou povinnosti kapitánů lodí v souvislosti s principem non-refoulement
na moři, a jaké jsou instrumenty mezinárodního práva, které mohou při hledání odpo-
vědí napomoci. Rozebírá také novelu nařízení FRONTEX, která zakotvuje pravidla
pro pátrací a záchranné akce při operacích, jejichž cílem je ochrana hranic EU.
V závěrečné části zpracovává Harald Christian Scheu téma pojmu státní hranice
a vymezení postavení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších
hranicích členských států EU známé pod zkratkou FRONTEX v rámci migrační poli-
tiky EU. Je to FRONTEX, kdo musí respektovat princip non-refoulement, či stále stá-
ty, jejichž odpovědnost je příslušně ošetřena? Dále se zabývá lidskoprávními otázkami,
které jsou s činností této agentury na ochranu hranic spojeny.
Publikaci uzavírá závěrečná reflexe a kritické zamyšlení. Na základě dílčích závě-
rů, k nimž v jednotlivých částech dospěli jejich autoři, se v ní snaží nalézt odpovědi
na otázky spojené s aplikací principu nenavracení osob v kontextu ochrany mořské
hranice států. Spolupráce autorů na tomto tématu započala seminářem věnovaným
otázkám spojeným s non-refoulement na moři pod hlavičkou Výzkumného centra pro
lidská práva Právnické fakulty UK v roce 2014.
Publikace vychází ze stavu před hlavním náporem uprchlické vlny v roce 2015, ten-
to vývoj je reflektován v jejím závěru.
Autoři