SBORNÍK 66 SVOČ 2016

201 / 610

199
má v takovémto případě povinnost postavit poškozeného do situace, v níž by byl, kdy-
by na vznik právního jednání nikdy nespoléhal, tedy de facto kdyby škůdce nikdy ne-
potkal.13 Negativní škodou jsou náklady, které poškozený vynaložil spoléhaje na pro-
hlášení škůdce, nyní se však tyto náklady staly zbytečnými (frustrierte Aufwendungen),
a také ušlý zisk ve formě „promarněné šance“ uzavřít smlouvu s někým jiným.14 Pokud
A v dobré víře, že došlo k uzavření smlouvy o dílo s B, začne obstarávat potřebné
nářadí a povolení, nakonec se však ukáže, že uvedená smlouva je neplatná, má právo
na náhradu takto vynaložených nákladů a zároveň i na případný ušlý zisk, který by
získal, kdyby smlouvu uzavřel s jiným zájemcem (situace, ve které by byl, kdyby nikdy
s B do kontaktu nepřišel).
Německá a rakouská právní věda v této souvislosti používá ještě jeden pojem, a sice
Erhaltungs- nebo Integritätsinteresse 15 označující újmu, která vznikne na základě zásahu
do absolutních práv poškozeného.16 Pojem se přitom používá jak v deliktním právu,
tak v právu smluvním, pokud strana neporuší povinnost, která se týká plnění, ale
vedlejší povinnost ohledu na zájmy smluvního partnera (Rücksichtspflichten – § 241
odst. 2 BGB).17 Náhradou má být poškozený postaven do situace, jako by k zásahu
do jeho chráněných zájmů nikdy nedošlo. Erhaltungsinteresse tak v podstatě odpoví-
dá negativní škodě a mnohdy jsou oba termíny používány promiscue18, přesto je však
nutné je oddělovat. Erhaltungsinteresse se od negativní škody totiž liší.19 Jednak v jeho
rámci nikdy nepřipadá v úvahu náhrada čistě majetkové újmy (předpokladem vzniku
nároku je totiž zasažení do absolutních práv poškozeného) a jednak nikdy nemůže být
omezen výši škody pozitivní.20
1.2 Jednotlivé druhy škody v případě § 1729 odst. 1 OZ
Zaměřme se nyní na to, jaké konkrétní majetkové následky může ukončení kon-
traktačního procesu podle § 1729 odst. 1 pro druhou stranu znamenat. Obecně se
v právní teorii odlišuje skutečná škoda a ušlý zisk.21 Skutečná škoda představuje újmu,
„která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou udá-
lostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je třeba vynaložit k uvedení věci do přede-
šlého stavu“.22 Naproti tomu ušlý zisk je třeba spatřovat „v nenastalém zvětšení majetku
poškozeného, které bylo možno – kdyby nebylo škodné události – důvodně očekávat s ohle-
13 PALANDT, O. Bürgerliches Gesetzbuch: BGB, 69. Aufl. München: C.H.Beck, 2010, s. 274.
14 KRÜGER, op.cit, § 249, m.č. 129.
15 KOZIOL, H. Österreichisches Haftpflichtrecht. 3. Aufl. Wien: Manz, 1997, s. 69.
16 § 2900 OZ nebo § 2910 větu první OZ.
17 KOZIOL, op.cit., s. 69.
18 PALANDT, op.cit., s. 1290.
19
Schadensrecht.pdf
20 Srov. dále.
21 ŠVESTKA 2009, op.cit., s. 399.
22 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2002, sp. zn. 25 Cdo 2575/2000.