202 / 610
200
dem na pravidelný běh věcí
“.
23
V případě § 1729 OZ nepochybně připadají v úvahu oba
následky. Na řešení lze přitom nahlížet ze dvou úhlů pohledu, které budou důležité pro
pochopení dalšího výkladu.
Přistupujeme-li k náhradě škody z hlediska negativního interesu, je třeba poškoze-
ného dostat do situace, ve které by byl, kdyby na uzavření smlouvy s druhou stranou
nikdy nespoléhal (
reliance interest
), tedy kdyby se škůdcem nikdy nezačal vyjednávat.
Lze uvažovat o následujících konsekvencích nenaplněného očekávání. Strana, která
byla v očekávání smlouvy, zpravidla již vynaložila určité náklady. Půjde o náklady, které
souvisí s vyjednáváním, případně s plněním ze smlouvy. Mohou spočívat např. v ces-
tovních nákladech (uzavírání smlouvy se společností se sídlem v zahraničí), ve výdajích
za právní služby (příprava smluv při koupi nemovitosti) nebo finanční poradenství
(zhotovení podkladů k získání akreditivu, poskytnutí materiálů a informací „na míru“
burzovním makléřem), v nákladech spojených se zajištěním infrastruktury a prostor
(přestavba obchodních prostor, aby vyhovovala požadavkům budoucího nájemce).
V případě smlouvy o dílo půjde typicky o náklady spojené s nákupem materiálu na vý-
robu.
24
K negativní škodě však patří i zisk ušlý z promarněné příležitosti odpovídající
tomu, co by poškozený získal, kdyby uzavřel kontrakt s jinou osobou.
25
Na problematiku lze však nahlížet i prizmatem škody pozitivní, tedy ptát se, v ja-
kém postavení by účastník vyjednávání byl, pokud by druhá strana na poslední chvíli
kontraktační proces nepřerušila. V takovém případě bude škoda poškozeného spočívat
v ušlém zisku, který by získal, kdyby ke smlouvě došlo (
expectations interest
). Poškozený
však nebude moci nárokovat úhradu zbytečných vynaložených nákladů, ani ušlou pří-
ležitost uzavřít smlouvu jinou, neboť s obojím by musel při vzniku kontraktu počítat.
Stávající výklad se zabýval pouze jedním typem škody, a sice čistě majetkovou újmou
(
pure economic loss, reiner Vermögensschaden
).
26
V kontraktačním procesu však může
dojít i ke vzniku následných ekonomických škod, tedy majetkových škod, které vznik-
ly zásahem do absolutního práva poškozeného, typicky do vlastnického práva (poško-
zení věci) nebo do práva na život a zdraví (zranění osoby). Takováto škoda odpovídá
rozsahu
Erhaltungsinteresse
uvedenému v předcházející podkapitole.
27
Předcházející myšlenky lze ilustrovat na následující situaci. A vyjednává s B smlouvu
o prodeji starého silničního kola v hodnotě 2 000,- Kč. Kolo nabízí za 2 800,- Kč.
Zároveň se A ozve C, „milovník silniček“, který je za kolo ochotný nabídnout 4 000,-
23
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1273/2009.
24
Obdobně KOZIOL, H., WELSER, R.
Grundriss des bürgerlichen Rechts. Band II: Schuldrecht Allgemeiner
Teil, Schuldrecht Besonderer Teil, Erbrecht. 12. Aufl. Wien: Manz, 2001, s. 290.
25
Ibid., s. 290 nebo též BITTNER, C. a kol.
J. von Staudingers Kommentar zum Bürgerlichen Gesetzbuch
mit Einführungsgesetz und Nebengesetzen: §§ 255-314. Neubearb. Berlin: Sellier, 2001, s. 253 či BAR/
CLIVE, op.cit., s. 249.
26
JANOUŠKOVÁ, A. Čistě majetková újma a její náhrada v novém civilním právu – Část I.
Rekodifikace
a praxe
. 2015, č. 12, s. 16-23.
27
HRÁDEK, J.
Předsmluvní odpovědnost: culpa in contrahendo. Vyd. 1. Praha: Auditorium, 2009, s. 38.