203 / 610
201
Kč. V tu dobu je však již kupní smlouva mezi A a B na spadnutí. A si je sice velmi dob-
ře vědom lukrativní nabídky C, přesto však nechce vyjednávání s B na poslední chvíli
přerušit. Kolo už ostatně na žádost B v určitých ohledech upravil (doplňky v hodnotě
200,- Kč). B si však nakonec koupi kola rozmyslí a nadto při poslední návštěvě pro-
dejny zavadí o jedno z kol, čímž způsobí A škodu v hodnotě 3 000,- Kč. C v té době
již ztratil o bicykl zájem. Negativní škoda A v takovém případě představuje zbytečnou
přestavbu kola (200,- Kč) a ušlý zisk, který by získal za prodej kola C (2 000,- Kč).
Pozitivní škoda (zisk, který by obdržel při podpisu smlouvy s B) představuje 600,-
Kč. Od těchto dvou typů škod je třeba oddělovat tzv.
Erhaltungsinteresse
, tedy škodu
na právem chráněných zájmech A (poničené kolo), která se v našem případě rovná výši
3 000,- Kč.
2. Rozsah odpovědnosti za škodu v zahraničních právních řádech
V předchozí kapitole došlo k vymezení základních pojmů spojených s možnými
následky porušení § 1729 odst. 1 OZ. Následuje otázka, jaký konkrétní následek bude
s naplněním podmínek odpovědnosti spojen. Co je v tomto ohledu nesporné, je exis-
tence povinnosti nahradit škodu. Co však již zcela zřejmé není, je rozsah nahraditelné
škody vymezený dle § 1729 odst. 2 OZ. Vzhledem k významu této problematiky
považuji za vhodné nejprve ve stručnosti nastínit, jak se k náhradě škody a jejímu
rozsahu staví v pro nás směrodatných zahraničních právních řádech. Obecně lze určit
3 přístupy:
(i) náhrada negativní škody;
(ii) náhrada negativní škody omezená výší pozitivní škody;
(iii) náhrada pozitivní škody.
Ve většině států přitom převažuje náhrada negativní škody
28
, popř. omezená výší
škody pozitivní.
29
Německá doktrína není ve svém přístupu zcela jednotná. BGB v některých přípa-
dech výslovně rozsah náhrady škody upravuje. Kupř. v případě následné neplatnosti
projevu vůle dle § 122 BGB má osoba, která v jeho platnost důvěřovala, právo na ná-
hradu škody negativní, nikoliv však v rozsahu, který převyšuje její zájem na validitě
jednání. Pro situaci vyjednávání o smlouvě nicméně BGB obdobné ustanovení neob-
sahuje. Obecně je přijímáno, že je-li v případech bezdůvodného ukončení negociace
odpovědnost dovozena, má být poškozenému hrazena škoda v rozsahu jeho důvěry
v uzavření smlouvy, tedy v rozsahu škody negativní.
30
Hradí se přitom zbytečně vyna-
ložené náklady i škoda ve formě ušlého zisku z nemožnosti uzavřít jiný obchod.
31
Spor
nicméně panuje o tom, zda má dojít k analogické aplikaci § 122 BGB, tedy zda má být
28
BAR/CLIVE,
op.cit., s. 252.
29
Viz níže.
30
PALANDT,
op.cit., s. 485 nebo BITTNER, op.cit., s. 253.
31
BITTNER,
op.cit., s. 253.