293 / 610
291
4.4 FOSS v komerčním prostředí – několik postřehů na závěr
Pro potřeby této práce vytvořila autorka krátký dotazník, který rozeslala desítkám
start-upových projektů a platformám, které se start-upům věnují. Dle očekávání au-
torky (vyvěrající zejména ze zkušeností z praxe) byla návratnost dotazníku velice nízká;
i přesto se autorka rozhodla dotazník do práce zařadit. Může totiž poskytnout určité
indicie vývoje star-upových platforem v České republice. Doposud navíc ještě nikdo
nezkoumal, jak české start-upy s FOSS řešeními pracují. Znění položených otázek
a konkrétní výsledky jsou k nalezení v Příloze č. 1 a v Příloze č. 2.
Z dotazníku vyplývají následující údaje (číslo v závorkách znamená, kolik dotáza-
ných danou položku zvolilo):
• dotazované start-upy využívají FOSS šířený zejména pod licencemi MIT (7),
následují licence GNU GPL (4) a APACHE (4);
• více než polovina dotázaných (4) si licence před použitím softwaru přečetla;
• nikdo z dotázaných konečný produkt, ve kterém využil některé z FOSS ře-
šení, dále nešíří pod veřejnou licencí, ale naopak tento produkt šíří dále jako
komerční (1), proprietární (3) nebo oboje (3);
• více než polovina dotázaných (4) využití FOSS a možné dopady na jejich pro-
dukt s nikým nekonzultovala;
• pokud dotázání s někým využití FOSS konzultovali, jednalo se o konzultace
se svými spolupracovníky (2) nebo si informace dohledali na internetu (1)
• všichni dotázaní (3), kteří na otázku, zda jim byly právní rady ohledně FOSS
poskytnuty srozumitelně, odpověděli záporně;
• zároveň se všichni dotázání (7) shodli, že využití FOSS jim pomohlo výsledný
produkt zkvalitnit, ušetřit čas a snížit náklady při jeho tvorbě.
Tyto výsledky jsou znepokojivé zejména, pokud se jedná o licenci GNU GPL, kte-
rou využili 4 dotázaní. Pravděpodobně můžeme tvrdit, že 3 z těchto dotázaných po-
rušují ustanovení licence, protože výsledný software dále šíří jako proprietární (pokud
nezískali předchozí souhlas autora softwaru).
Další negativní informací, která z průzkumu vyplývá, je, že start-upy využití FOSS
ve svém produktu většinou s nikým nekonzultují. Pokud využily služeb právníka, byly
jim právní rady poskytnuty nesrozumitelně (!).
I když FOSS start-upům ulehčuje práci na svém vlastním produktu a snižuje ná-
klady, je možné se domnívat, že většina start-upů nejedná v souladu s ustanoveními
veřejných softwarových licencí, pořád existuje část start-upů, která nečte licenční pod-
mínky, a po právních radách nepanuje zatím velká poptávka (to může být způsobeno
také tím, že právní rady mohou být často poskytovány nesrozumitelně).
Unikátní průzkum, který vznikl pod patronátem společností North Bridge a Black
Duck v roce 2015, představil statistiky vytvořené na základě odpovědí získaných
od 1300 respondentů užívajících FOSS, mezi kterými byly zejména start-upy a jiné