290 / 610
288
4.3 Užití FOSS řešení ve vlastním softwarovém produktu
Téměř každý start-up snící o expanzi svého softwarového produktu v Silicon Valley
vybudoval svůj projekt s použitím některého z FOSS řešení.
49
Ostatně FOSS využívají
i dnešní technologičtí lídři na trhu, jako jsou Google, Facebook, Microsoft, Apple
a jiní.
Následující kapitoly proto budou zaměřeny na využití FOSS jak pro osobní potře-
bu, tak pro komerční účely společností. Nepůjde o vyčerpávající výklad, protože téma
FOSS je značně rozsáhlé a z velké části založené na domněnkách, právě kvůli nedo-
statečné judikatuře. Cílem výkladu je nastínit aktuální problémy a otázky užití FOSS.
U permisivních licencí je za dodržení podmínek uvedení autora a výhrad řešení zcela
jednouché a jasné – takto licencovaný software může být implementován do proprie-
tárního i do komerčního softwaru bez dalších omezení. Tak ostatně činí i společnost
Microsoft,
50
která do svého operačního systému zahrnula kód šířený pod BSD licencí
nebo společnost Apple, která využívá BSD komponenty v operačním systému Mac
OS.
51
Problematika linkování byla objasněna v kap. 4.2.1. Statické a dynamické lin-
kování. Nejvíce softwarových produktů je však šířeno pod restriktivními licencemi
GNU GPL (viz 4.1. Typy veřejných softwarových licencí (zobecnění)30), a proto bude
výklad zaměřen primárně na tyto licence.
4.3.1 Užití FOSS pro osobní potřebu
FOSS platformy jsou atraktivní pro uživatele zejména proto, že jsou zproštěny li-
cenčních poplatků a nabízejí funkční software (často s podporou aktualizací), který
může uživatel přizpůsobit svým potřebám. Pro uživatele z oblasti byznysu je jednou
z nesporných výhod prevence tzv. „
vendor lock-in
“ efektu (volně přeloženo jako „
závis-
lost na poskytovateli
“).
52
Štědroň se domnívá, že k „
vednor lock-in
“ efektu dochází např.
užíváním proprietárního softwaru MS Office (kancelářský balík společnosti Microsoft)
ve veřejné správě, protože pokud chce občan, podnikatel nebo kdokoliv jiný s doku-
menty vyprodukovanými státní správou pracovat a nakládat, musí k tomu mít pří-
stup právě k tomuto placenému softwaru.
53
„
Vendor lock-in
“ efekt vzniká, pokud jsou
uživatelé nebo komerční společnosti závislé na jednom typu proprietárního softwaru
a nemohou přejít na jiný software, a to ani v případě, že tento se stane příliš drahým
nebo přestane vyhovovat jejich potřebám.
54
49
RUSTAD, M.
Software licensing: principles and practical strategies
. Oxford: Oxford University Press,
2010. s. 362.
50
MANN, ref. 32, s. 17.
51
ŠTĚDROŇ, ref. 26, s. 12.
52
SIGMOND, B. M. Free/Open Source Software Licensing - Too Big to Ignore.
Colorado Lawyer
. 2005,
roč. 34, č. 12, s. 90.
53
ŠTĚDROŇ, B.
Open Source software ve veřejné správě a soukromém sektoru
. 1. vyd. Praha: Grada, 2009.
s. 86.
54
SIGMOND, ref. 52, s. 90.