309 / 610
307
též dělbu rolí v rodině s ohledem na mocenské vyjednávání. Navzdory formální exis-
tenci společného jmění manželů (dále jen „SJM“) je menší příjem často vnímán jako
příjem doplňkový a ten, kdo vydělává méně, má horší vyjednávací pozici. Vyjednávací
pozice se může zdát malicherností v otázce volby dovolené, nabývá však na významu
v otázce rodičovských práv nebo v situacích výskytu domácího násilí.
6
Dále je otázka
ekonomické nezávislosti a soběstačnosti významná s ohledem na zvyšující se rozvodo-
vost. Manželství jsou zpravidla rozváděna po třinácti letech, což je období svou délkou
kopírující dobu výchovy potomků. V období raného rodičovství nejsou ženy zpravidla
ekonomicky aktivní do takové míry jako muži, tudíž v případě potenciálního rozvodu
přicházejí ženy v průměru o 7.1% jejich měsíčního starobního důchodu.
7
Naopak
muži tak získají 2.9% výše jejich měsíčního starobního důchodu.
8
Zadruhé nerovnost ve výši penzí odráží nerovnosti a diskriminaci, se kterou se ženy
potýkají v průběhu života na pracovním trhu a jako adresátky rodinné a sociální po-
litiky státu.
9
Výzkumy ukazují na tři hlavní faktory (tzv.
lifetime earnings gap
), které
přímo vedou k nižším penzím žen. Jsou to: nižší hodinová mzda, méně odpracovaných
hodin za rok (více částečných úvazků) a méně odpracovaných let z důvodu péče o děti
a seniory/ky.
10
Tyto faktory je ovšem nutno zasadit do širšího společenského kontextu.
Jedinci (ve smyslu rodinných příslušníků, zaměstnankyň, zaměstnavatelů, …) nečiní
svá rozhodnutí v myšlenkových vakuích a jsou ovlivňováni ve společnosti přetrvávající-
mi genderovými rolemi
11
a stereotypy.
12
Ženy a muži jsou vychováváni v genderových
rolích ženy-pečovatelky a muže-živitele, které ovlivňují jejich rozhodování v každo-
denních situacích i klíčových momentech, jakými je kupř. volba kariéry. V anglickoja-
zyčné literatuře je pro tento psychologický jev používán termín „
adaptive preferences
“
13
,
6
VOLEJNÍČKOVÁ, Romana. Genderové nerovnosti v odměňování a důchodech – Česká republika.
Praha: Gender studies o.p.s. ve spolupráci s Otevřenou společností o.p.s., 2015. S. 4.
7
ŠATAVA, Jiří. Dopad Rozvodu na příjmy v důchodu. Studie 6/2016. IDEA. S. 1.
8
Ibid.
9
BURKEVICA, Ilze a HUMBERT, Anne Laure a OETKE, Nicole a PAATS, Merle.
Gender Gap in
Pensions in the EU Research Note to the Latvian Presidency
. Luxembourg: Publications Office, 2015. S. 4.
10
VOLEJNÍČKOVÁ, Romana.
Op.cit.
S. 20.
11
Genderové role jsou souborem pravidel (většinou nepsaných a neformálních, určovaných danou společ-
ností), který definuje, jaké chování, myšlení, cítění, oblečení či forma partnerských vztahů je vhodná,
případně nevhodná pro příslušníky jednoho nebo druhého pohlaví. Péče o děti je všeobecně považována
za femininní genderovou roli, přičemž finanční a materiální zabezpečování rodiny je obecně klasifiko-
váno jako maskulinní genderová role. Genderové role jsou přijímány a reprodukovány prostřednictvím
socializace. Více zde:
http://gender.webnode.cz/products/genderove-role/12
Genderové stereotypy jsou zjednodušující, omezené a zaujaté předpoklady týkající se vlastností, názorů
a rolí žen a mužů. O mužích se například stereotypně předpokládá, že nikdy nepláčou, jsou nepořádní,
agresivní a soutěživí. Ženám se naopak paušálně přisuzuje citlivost, empatie, pořádkumilovnost a pod-
dajnost. Zevšeobecňování mužských a ženských vlastností může často vést k diskriminaci jedinců, kteří
svým chováním vybočují z daného stereotypu. Více zde:
http://gender.webnode.cz/products/genderove--stereotypy/
13
KHADER, Serene J.
Adaptive Preferences and Women‘s Empowerment
. Oxford: Oxford University Press,
2011.