311 / 610
309
více majetných manželů na rovný přístup k právu na přiměřené hmotné zabezpečení
ve stáří, chráněný čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“)
v kombinaci s čl. 3 odst. 1 Listiny.
Cílem práce je zkoumat, jaké genderové dopady daný návrh má a zda je ústavně
konformní. Předpokládaným vedlejším efektem je upozornění na fakt, že politiky stá-
tu, konkrétně reforma důchodového systému, nejsou genderově neutrální. Přínosem
této práce by mělo být zhodnocení konkrétního návrhu v širším interdisciplinárním
rámci, zvažující jak legislativní stránku, tak různé aspekty nerovností žen a mužů na
trhu práce a ve společnosti a jejich propojenost s nastaveným sociálním modelem.
Přestože v poslední době lze sledovat nárůst české literatury týkající se genderu a gen-
deru a práva, autoři a autorky se zpravidla drží své disciplíny jako ekonomii, sociologii
nebo právu. Výjimku tvoří publikace Šatavy
18
, Tomeše a Koldinské
19
, Míly Lukášové
20
,
Romany Volejníčkové
21
a Šlapáka a Holuba
22
, se kterými autorka této práce hojně
pracovala. Tato práce vychází též z publikací Evropské unie
23
a Spojených národů
24
a relevantní judikatury.
2. Věcný záměr sdíleného vyměřovacího základu manželů jako jedno
z alternativních vyrovnávacích opatření v přístupu k sociálním právům
Tato kapitola je věnována představení konceptu sdíleného vyměřovacího základu
z pohledu práva sociálního zabezpečení. Po stručném vysvětlení českého důchodového
systému bude představen návrh sdíleného vyměřovacího základu. V závěru budou na-
stíněny možné alternativy návrhu v rámci důchodového systému.
2.1 Český důchodový systém
Důchodový systém představuje nástroj sociální politiky státu, prostřednictvím kte-
rého jsou naplňovány základní funkce sociální politiky odrážející sociální a ekonomic-
ké faktory státu. Základní funkcí je funkce
ochranná
, tedy snaha zabránit chudobě
obyvatelstva. Dále se jedná o funkce rozdělovací a
přerozdělovací
, jejichž účelem je
snížení rozdílů a nerovností mezi jednotlivci. Přerozdělovací funkce důchodového sys-
tému stojí na premise nerovnosti příležitostí vymezující se vůči neoliberálnímu chápá-
18
Ibid.
19
KOLDINSKÁ, Kristina a TOMEŠ, Igor.
Rovnost mužů a žen v oblasti důchodového a nemocenského
pojištění.
NCSS 2007.
20
LUKÁŠOVÁ, Miloslava. Postavení žen v penzi. Praha: Otevřená společnost – Centrum ProEquality,
2009. Analýza.
21
VOLEJNÍČKOVÁ, Romana.
Op.cit.
22
Možnost zavedení sdílení vyměřovacích základů pro stanovení důchodových práv a zohlednění mimo-
manželských forem soužití při stanovení důchodových práv
23
SAMEK, Manuela a CREPALDI, Chiara a CORSI, Marcella a NAAF, Sandra.
The Socio-economic Impact
of Pension Systems on the Respective Situations of Women and Men and the Effects of Recent Trends in Pension
Reforms Synthesis Report
: Final Version, November 2011. Milan: Istituto per La Ricerca Sociale, 2011.
24
ARZA, Camilla:
The gender dimensions of pension systems: Policies and constraints for the protection of older
women
. UN Women: 2015.