314 / 610
312
kritizovaném nálezu
34
, kde konstatoval, že u ranějšího odchodu matek do důchodu se
nejedná o projev libovůle zákonodárce a v případě zrušení daného ustanovení by byla
pouze odebrána jistá výhoda ženám-matkám, aniž by tu samou výhodu nabyli rodičo-
vé bez ohledu na pohlaví. Dřívější odchody do důchodu pro ženy-matky měly patrně
reflektovat náročnost péče o potomky a sloužily jako odměna za „službu společnosti“.
V tomto aspektu se, navzdory tvrzení Ústavního soudu
35
, jedná o celoevropský unikát
– v Evropě existuje mnoho zemí, které mají rozdílnou hranici odchodu do důcho-
du pro ženy a muže (kupř. Rakousko, Belgie, Estonsko, Řecko, …), nicméně žádná
z těchto zemí neváže podmínku dřívějšího odchodu do důchodu na mateřství.
36
Český
model tak utvrzoval stereotyp ženy-pečovatelky, nereflektoval nutně reálnou dělbu
péče v rodinách a byl diskriminující vůči pečujícím otcům. Alternativou k paušálně
nastaveným dřívějším odchodům žen do důchodu se jeví flexibilní nastavení odcho-
du, které si jednotliví recipienti nastaví dle svých potřeb.
37
Dalším možným řešením
v rámci důchodového systému je
zohledňování doby péče
formou tzv. náhradních
dob pojištění, kam v současné době spadá kupř. péče o dítě mladší čtyř let. Tato ná-
hradní doba pojištění, získaná od roku 2010, se pro nárok na starobní důchod i pro
výši důchodů redukuje pouze na 80%.
3. Genderová analýza návrhu
Tato kapitola je věnována feministické kritice návrhu sdíleného vyměřovacího zákla-
du. Je vystavěna na dvou základních tezích reprezentujících odlišná prizmata feminis-
tické kritiky – jeden mluvící ve prospěch návrhu, druhý v jeho neprospěch. Oba pří-
stupy jsou vysvětleny a doplněny o návrhy případných alternativních řešení nad rámec
reformy důchodového systému. Obsah této kapitoly je míněn jako sebevědomá kritika
poměrně reformního a přinejmenším zdánlivě feministického návrhu, prostřednic-
tvím hlubšího představení plurality feminismu.
Obě úvahy vycházejí z myšlenek druhé vlny feminismu, která se na mezinárodním
poli vyvinula v 60. letech 20. století. Impulzem k přechodu od první, liberální vlny
feminismu, soustředící se na formální zrovnoprávnění žen (kupř. udělením volebního
práva), bylo vydání knihy Ženská mystika Betty Friedan, pojednávající o krizi americ-
ké generace žen, které celý svůj život obětovaly péči o domácnost, aby splnily tehdejší
společenská očekávání. Friedan přichází s nyní úhelnou myšlenkou feminismu, a to
propojením soukromé a veřejné sféry pod heslem „
Osobní je politické
“. Jinak řečeno,
pakliže legislativa nebude reflektovat situaci žen mimo veřejný prostor (kupř. otázky
34
Bližší analýza v KOLDINSKÁ, Kristina.
Gender a sociální právo: rovnost mezi muži a ženami v sociálně-
právních souvislostech
. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2010. Beckova edice právní instituty. S. 171.
35
Pl. ÚS 53/04, Bod 35. Ústavní soud přihlédl k tomu, že ustanovení § 32 zákona o důchodovém pojiš-
tění není, jak bylo řečeno výše, z hlediska komparatistického v zemích Evropské unie výjimkou, byť i
obecný trend směřuje k perspektivnímu odstranění rozdílného důchodového věku mužů a žen, o němž
se diskutuje i v České republice.
36
KOLDINSKÁ, Kristina a TOMEŠ, Igor.
Op.cit.
S. 64.
37
SAMEK, Manuela a CREPALDI, Chiara a CORSI, Marcella a NAAF, Sandra.
Op.cit.
S. 5.