SBORNÍK 66 SVOČ 2016

313

domácího násilí nebo nerovné dělby práce v domácnostech, tzv. „

druhé břemeno

“),

zůstane příležitost žen naplnit svůj potenciál a nabytá práva ve veřejné sféře pouze

iluzorní. Dříve soukromé otázky byly díky Friedan prezentovány jako problémy struk-

turální, vedoucí nejen k zoufalství a nenaplnění mnohých žen, ale i mrháním jejich

potenciálu na úrovni celospolečenské.

3.1 Nepřímé utvrzování genderových rolí nebo zpolitičtění osobního?

Teze č. 1:

Sdílený vyměřovací základ manželů, navzdory jeho genderově neutrální for-

mulaci, bude sloužit jako nástroj utvrzující genderové role ve společnosti.

Jak liberální, tak marxistický feminismus klade důraz na podobnost mezi ženami

a muži, raději než na rozdíly mezi nimi. Jejich cílem je, aby ženám byly poskytnuty

stejné možnosti všestranné účasti na společenském dění, jaké jsou poskytovány mu-

žům, neboli aby účast žen odrážela jejich svobodnou vůli, nikoliv sexistický diktát

společnosti. Konkrétně marxistický feminismus požaduje uplatnění žen na pracovním

trhu, zvyšování mezd a zlepšování pracovních podmínek, neboť příčinu útlaku žen vidí

primárně v jejich ekonomické závislosti.

Nahlížíme-li návrh sdíleného vyměřovacího

základu v kontextu dalších opatření sociální politiky státu dopadajících primárně na

ženy (nebývale dlouhá rodičovská dovolená, absence pozitivních opatření pro využívá-

ní rodičovské dovolené oběma rodiči, absence předškolních zařízení, aj.), jeví se návrh

jako řešení následku, nikoliv příčiny problému. Vezmeme-li v potaz, že primárními

recipientkami výhod předkládaného návrhu budou ženy, neboť ony stále nesou bře-

meno primárních pečovatelek a jsou tudíž zpravidla méně majetné než jejich manže-

lé, musíme návrh hodnotit jako projev paternalismu utvrzující stereotypní genderové

role. Podpora investice lidského kapitálu do netržních forem práce formou sdíleného

vyměřovacího základu tak vytváří iluzi, že volba odejít z trhu práce, příp. účastnit se

ho jen částečně (kupř. formou částečných úvazků) je ekonomicky stejně legitimní jako

volba plné účasti na trhu práce a převedení břemene na druhého partnera/placené

nebo veřejné služby.

Pakliže by byl návrh doprovázen balíčkem feministické sociální politiky vedoucí

k intenzivnějšímu zapojení žen do pracovního trhu, bylo by snazší akceptovat návrh

jako autentickou snahu o zrovnoprávnění žen a mužů prostřednictvím jejich vyšší eko-

nomické soběstačnosti. Alternativními návrhy by byly kroky ke snížení GPG jako zvý-

šení transparentnosti v odměňování, posílení veřejných institucí péče o děti předškol-

ního věku, podpora dětských skupin

, zvýšení peněžité podpory v mateřství na 100%

RENZETTI, Claire M a Daniel J CURRAN. Ženy, muži a společnost. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2003.

S. 48.

Odborná komise pro důchodovou reformu:

Návrhy opatření směřujících ke zvýšení zásluhovosti a narov-