312 / 610
310
ní svobody jedince, která klade důraz na povinnost státu zdržovat se zásahů do svobody
jednotlivců v procesu realizace jejich potenciálu. V neposlední řadě zastává sociální
systém funkci
stimulační
, tedy podporující hospodářský růst země.
25
Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění je výše důchodu jednotlivce
závislá na dvou aspektech – získané době pojištění a dosažených výdělcích. Výjimku
tvoří pozůstalostní (tzn. vdovské/vdovecké) důchody, které v sobě přechovávají prvek
odvozeného čerpání důchodové dávky, které bylo uplatňováno v minulosti na zákla-
dě tradičního chápání rolí muže-živitele, primárního recipienta a ženy-pečovatelky,
sekundární recipientky.
26
Základní dávkou přiznávanou z důchodového pojištění je
starobní důchod
, který tvoří 81,5 % výdajů na výplatu všech důchodů. Výše sta-
robního důchodu je složena ze dvou částí – ze základní výměry, která je univerzální,
a z procentní výměry, která se odvíjí od předchozích výdělků pojištěnce.
Základní
výměra
je 9 % naposledy statisticky zjištěné průměrné mzdy, v roce 2015 to bylo
2.400 Kč. Výše
procentní výměry
je 1,5%
výpočtového základu
za každý rok
doby
pojištění
do dosažení důchodového věku. Do této doby pojištění se započítávají i
náhradní (bezpříspěvkové) doby pojištění, většinou však pouze v rozsahu 80% (viz
podkapitola 2.4 Alternativní řešení). Výpočtový základ je zjištěn z osobního vyměřo-
vacího základu pomoc tzv.
redukčních hranic
, které se staly předmětem sporu před
Ústavním soudem (viz Kapitola 4). Redukční hranice slouží k posilování solidarity
v rámci důchodového systému a potlačují jeho zásluhovost. Jejich fungování lze de-
monstrovat na datech z roku 2014, ve kterém byla první redukční hranice stanovena
na 44% průměrné mzdy (tj. 11.709 Kč). To znamená, že částky vydělané do této
výše se započítávají do výpočtového základu ve 100% výši. Druhá redukční hranice je
stanovena na 400 % průměrné mzdy (106.444 Kč) a částky vydělané v rozmezí mezi
první a druhou redukční hranicí se započítávají pouze ve výši 26 %. Částky vydělané
nad druhou redukční hranicí se ve výši důchodu nezohledňují.
2.2 Věcný záměr zákona upravujícího sdílení vyměřovacích základů mezi
manžely a registrovanými partnery
27
Odborná komise pro důchodovou reformu (dále jen „Odborná komise“) schválila
na svém jednání na sklonku roku 2014 návrh na vytvoření mechanismu sdílení vymě-
řovacích základů mezi manžely a registrovanými partnery (dále jen „návrh“).
Cílem návrhu je dle navrhovatelů „
zajistit spravedlivý důchod pro oba manžele
“.
28
Co
autoři zamýšlí abstraktním termínem „
spravedlivý“
je dále rozvedeno: „
Cílem opatření
25
GREGOROVÁ, Zdeňka.
Důchodové systémy
. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998. S. 45-47. v Pl.
ÚS 135/2010 Sb., bod 36.
26
Union Européenne.
Op.cit.
S. 12.
27
Tato podkapitola vycházení primárně ze Závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace (RIA) poskyt-
nutým autorce ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svo-
bodném přístupu k informacím a z veřejně dostupných dokumentů Odborné komise – více zde: http://
www.duchodova-komise.cz/.28
Závěrečná zprávy hodnocení dopadů regulace RIA s.. 1.