310 / 610
308
který vysvětluje, že naše tužby jsou omezené tím, co je nám předkládáno jako možné,
tj. nejde jen o to, že je něco zakázané, ale i to, že nás to ani nenapadne.
Pracovní trh je vertikálně i horizontálně segregován. Vertikálně proto, že vyšší, tudíž
i finančně lépe ohodnocené pozice, a to i ve feminizovaných povoláních, jakými je zá-
kladní a střední školství, zastávají častěji muži. Horizontálně je trh segregován formou
existence tzv. „mužských“ a „ženských prací. Prací nejen ve smyslu profesí (učitelka vs.
policista), ale i ve smyslu soukromém; práce se dělí na tržní a netržní formy, přičemž
do netržních forem práce spadají práce tradičně nehonorované a vykonávané v sou-
kromí, tj. péče o rodinu a domácnost. Není na místě morálně hodnotit kariérní ani
soukromé volby jednotlivců nebo přikládat péči nižší hodnotu než tržním formám
práce. Nicméně z ekonomického hlediska jsou tyto volby hodnoceny dennodenně,
a zatímco rozdílné finanční ohodnocení vertikálně odlišných pracovních pozic (ředi-
telka vs. učitelka) se jeví zcela legitimním, je zajímavé, že odlišně honorovány jsou i
pozice na stejné vertikální úrovni, lišící se pouze horizontálně. Ať už se jedná o péči vs.
tržní formy práce nebo feminizovaná povolání vs. tradičně mužská povolání (Kapitola
3). Při bližší analýze zjistíme, že dělba povolání na více a méně lukrativní kopíruje pů-
vodní dělící linii na služby zajišťované muži na pracovním trhu a ženami v soukromí.
Fakt, že kupř. psychicky náročné práce ve vzdělávání nebo pomocné práce ve zdravot-
nictví, jako práce žen-pečovatelek, jsou honorovány disproporčně hůře, vedou k faktu,
že
gender pay gap
(dále jen „GPG“) dosahuje v České republice 22 %, což je 6 % nad
celoevropským průměrem.
14
Narůstající GPG lze dle expertů interpretovat jako důsle-
dek diskriminace na pracovním trhu. Přestože počet vysokoškolaček stále narůstá, a to
i v tradičně mužských oborech, ženy jsou nadále vnímány jako méně kompetentní,
čemuž následně odpovídá jejich platové ohodnocení. Paradoxně nejvyšší GPG lze vy-
sledovat mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi (29,6 %).
15
Ve světle výše nastíněného, bude tato práce věnována genderové a ústavněprávní
analýze českého důchodového systému, resp. konkrétního návrhu sdíleného vyměřo-
vacího základu manželů
16
. Návrh sdíleného vyměřovacího základu reflektuje výše pře-
destřený fakt, že muži, zpravidla věnující se tržním formám práce (zaměstnaných nebo
OSVČ je nyní 80%mužů, ale pouze 64 % žen mezi 20 a 60 lety), mají v průměru vyšší
důchody než ženy, které se zpravidla věnují netržním formám práce, popř. zastávají
povolání, která jsou na trhu práce méně honorována (v roce 2011 pečovalo o dítě nebo
osobu blízkou 6,93% žen a jen 0,13% mužů).
17
Autorka vychází z premisy, že rovnost,
v tomto konkrétním případě genderová rovnost, je nejen jedním ze základních lid-
ských práv, ale též veřejným zájmem, který v ústavně právním přezkumu vyváží právo
14
Největší genderové rozdíly (rozdíl v průměrné hrubé měsíční mzdě) v oblasti zaměstnání u specialistů
(28%), zákonodárců a řídicích pracovníků (27,3 %). Více zde: VOLEJNÍČKOVÁ, Romana.
Op.cit.
S. 7.
15
VOLEJNÍČKOVÁ, Romana.
Op.cit
. S. 6-18.
16
Původní návrh zahrnuje též sdílení vyměřovacích základů registrovaných partnerů/partnerek, tento
aspekt autorka vědomě vypouští, neboť si zaslouží separátní zpracování.
17
ŠATAVA, Jiří.
Op.cit
. S. 1.