313 / 610
311
je vyrovnání důchodových nároků obou manželů za dobu trvání manželství, bez ohledu
na to, zda některý z nich např. kvůli péči o rodinné příslušníky dosahoval nižších (nebo
žádných) výdělků. Tím zajistit co nejspravedlivější důchod pro oba manžele, tj. zajistit
horizontální spravedlnost mezi manžely, u kterých dochází k rozdělení jejich rodinných
a pracovních rolí
.“
29
Návrh tedy implicitně vychází z premisy, že manžel specializující se
na netržní formy práce svou neplacenou prací vytváří podmínky pro aktivity druhého
manžela na trhu placené práce.
V rámci manželství by společné sociální pojištění vzniklo podobně jako SJM a ukon-
čeno by bylo rozvodem případně odchodem jednoho z manželů do důchodu
.
30
2.3 Zahraniční zkušenost
Navrhovaný sdílený vyměřovací základ manželů není na mezinárodním poli uni-
kátem a v obdobné formě se vyskytuje sdílení veřejných penzí též v Kanadě, Velké
Británii, Německu a ve Švýcarsku. Švýcarská varianta je českému návrhu nejbližší
a spočívá též ve sdíleném vyměřovacím základu manželů, existujícím paralelně ve-
dle pozůstalostních důchodů. Německá varianta je dobrovolná, nepříliš využívaná,
a funguje pouze jako alternativa k pozůstalostnímu důchodu. Německo je přitom
na chvostu celoevropských statistik výše GGP, který dosahuje až 45% (celoevropský
průměr je 40%), ve Švýcarsku dosahuje GGP 35%, přičemž ČR zastává 5. nejlepší
pozici se 14%. Zajímavé je, že úroveň GGP ve srovnávaných třech zemích nutně ne-
koresponduje s úrovní GPG, neboť ten je ve všech třech zemích srovnatelný (21.6%
v Německu, 22% v České republice
31
a 18% ve Švýcarsku).
2.4 Alternativní řešení
Při hledání alternativ v otázce nerovné výše důchodů žen a mužů lze kráčet dvěma
směry, které se vzájemně nevylučují. Logicky se nabízí hledat nástroje v rámci důcho-
dové politiky. Jelikož je ovšem výše důchodu spjata s kariérními drahami jednotlivců,
je též potřeba podívat se na nástroje státních politik, které ovlivňují kupř. zaměstna-
nost nebo výši výdělků žen v produktivním věku (viz Kapitola 3).
Jedním z nástrojů důchodové politiky vedoucí ke zvýšení důchodů žen je
pozdější
odchod do důchodu
. Ženy stále odcházejí do důchodu dříve než muži, nicméně hra-
nice odchodu do důchodu se prodlužuje, a to rychleji pro ženy než pro muže (aktu-
álně projednávané zastropování
důchodového věku je 65 let pro muže i ženy).
32
Otázka
odchodu do důchodu byla v minulosti kontroverzním tématem, jak z hlediska práv-
ního, tak etického. K dané otázce se vyjádřil i Ústavní soud
33
(viz Kapitola 4) ve svém
29
RIA,
Op.cit.
s. 8, 9.
30
RIA
Op.cit.
s. 1.
31
European Commission fact sheet.
The gender pay gap in the European Union
. Dostupné z:
http://ec.eu-
ropa.eu/justice/gender-equality/files/gender_pay_gap/gpg_eu_factsheet_2015_en.pdf.
32
HOLUB, Martin.
Zohlednění dob výchovy dětí v důchodových systémech
. VÚPSV: 2008. S. 8.
33
Pl. ÚS 53/04.