319 / 610
317
Ústavní soud nalezl
51
a pojmenoval
52
test racionality
, jako alternativní metodologii
při zásahu do práv vymezených v čl. 41 odst. 1 Listiny. Test racionality vychází z pre-
misy, že navzdory širokému prostoru pro uvážení zákonodárce si zákonodárce nesmí
počínat svévolně a sociální právo zcela popřít. Na rozdíl od testu proporcionality ovšem
nemusí být zákonná úprava v přísném vztahu proporcionality k cíli, který je regulací
sledován, tj. nemusí jít o opatření v demokratické společnosti nezbytné, jako je tomu
např. u jiných práv, jichž se lze dovolávat přímo z Listiny.
53
Základem testu racionality
je vymezení jádra daného sociálního práva (1.) a určení, zda do něj zkoumaná zákonná
úprava zasahuje či nikoliv (2.). Při shledání zásahu následuje
test proporcionality
,
kde Ústavní soud zhodnotí, zda je zásah odůvodněn naprostou výjimečností aktuální
situace, která by takový zásah ospravedlňovala.54 V případě, že zásah shledán není,
následuje třetí a čtvrtý krok testu racionality, ve kterém je posuzováno, zda zákonná
úprava sleduje legitimní cíl; tedy zda není svévolným zásadním snížením celkového
standardu základních práv (3.) a zda zákonný prostředek použitý k jeho dosažení je
rozumný, byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší (4.).
55
Vůči testu racionality lze mezi právními teoretiky nalézt mnohou kritiku. Antoš
56
ve všem článku z roku 2014 provedl zkoumání devíti nálezů Ústavního soudu, ve
kterém byl proveden test racionality a dospěl k závěru, že pouze ve dvou nálezech
Ústavní soud opravdu prošel všemi kroky testu. Dále zjistil, že ústavní soud nedosta-
tečně zdůvodňuje definici esence jednotlivých práv. Jako alternativu Antoš navrhuje
užívání
testu vyloučení extrémní disproporcionality
57
, který se užívá u přezkumu
daní a poplatků. Tento test se nezabývá esencí práva a řeší pouze, zda dané opatření
nemá tzv. rdousící efekt. Boučková upozorňuje na nekonzistentnost soudu v míře zdr-
ženlivosti, a co více v reálném naplňování proklamovaného. Kupř. u kontroverzního
nálezu v otázce nemožnosti snižovat důchodový věk mužů, navzdory tomu, že pečovali
o potomky,
58
soud deklaroval, že provede přísný přezkum úvahy zákonodárce včetně
testu proporcionality, načež pouze konstatoval, že zvýhodňující přístup je založen na
objektivních a rozumných důvodech.
59
Boučková podobně jako Antoš kritizuje fakt,
že Ústavní soud aplikuje testy opodstatněnosti a proporcionality nedůsledně a přeska-
kuje jednotlivé kroky testu.
60
51
Pl. ÚS 61/04, srov. zejm. body 40-42.
52
Pl. ÚS 1/08, body 103 a 104 v Antoš, str. 5.
53
ANTOŠ, Marek. Judikatura Ústavního soudu k sociálním právům: nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější,
nejúčinnější či nejmoudřejší.
Jurisprudence
. 2014, S. 5.
54
Nález ÚS ze dne 20. května 2008, sp. zn. Pl. ÚS 1/08, bod 104 v ANTOŠ, Marek.
Op.cit.
S. 5.
55
ANTOŠ, Marek.
Op.cit.
S. 4.
56
Ibid.
57
Pl. ÚS 7/03 a Pl. ÚS 29/08 v ANTOŠ, Marek.
Op.cit.
S. 13.
58
Pl. ÚS 53/04.
59
BOUČKOVÁ, Pavla.
Op.cit.
S. 71.
60
Ibid s. 96.