324 / 610
322
… sociálních, v nichž je stát začasto povinován k aktivním zásahům, jež mají odstranit
křiklavé aspekty nerovnosti mezi různými skupinami složitě sociálně, kulturně, profesně či
jinak rozvrstvené společnosti, disponuje zákonodárce logicky mnohem větším prostorem k
uplatnění své představy o přípustných mezích faktické nerovnosti uvnitř ní,
“ a tento široký
prostor pro uvážení je nutno respektovat.
Z výše předestřeného je zřejmé, že ústavní konformitu návrhu nelze hodnotit pouze
ve světle K. S. Judikatura v oblasti sociálních práv a rovného přístupu k nim projevuje
značnou nekonzistenci a je vystavována intenzivní kritice. Proto se jeví neopodstat-
něným, odmítat předložení návrhu zákona pro potenciální ústavní nekonformitu, na
základě posouzení návrhu ve světle jediného judikátu. Po zhodnocení sdíleného vy-
měřovacího základu v komplexnějším, byť stále kusém vzorku judikatury Ústavního
soudu v oblasti sociálních práv je zřejmé, že ústavní soud by se sdíleným vyměřovacím
základem buď nezabýval, nebo by mohl být shledán ústavně konformní pro jeho gen-
derově-neutrální formulaci.
5. Závěr
Tato práce měla dva dílčí cíle. V první řadě posouzení genderových dopadů návrhu
sdíleného vyměřovacího základu. Ze statistických dat jasně vyplývá, že ženy v České
republice čerpají nižší starobní důchody než muži, proto má daný návrh předpoklá-
daný pozitivní ekonomický dopad právě na ženy. V Kapitole 3 bylo však ukázáno, že
dílčí ekonomické benefity ve prospěch žen, nemusejí nutně znamenat krok kupředu
ke zrovnoprávnění mužů a žen ve společnosti a na trhu práce. Návrh sdíleného vymě-
řovacího základu se zaměřuje pouze na řešení následků diskriminace na pracovním
trhu, přičemž její příčiny nechává nedotčené. Na druhou stranu porušuje dichotomii
tržní a netržní formy práce a finančně odměňuje i netržní formy práce pomocí trans-
ferů od manžela pracujícího tržní formou práce.
Výše shrnutá polemika se pohybuje na úrovni debaty de lege ferenda, neboť návrh
sdíleného vyměřovacího základu nikdy nebyl předložen jako návrh zákona. Primárním
důvodem, alespoň dle Zprávy MPSV, bylo riziko ústavní nekonformity návrhu ve
světle nálezu K. S. V Kapitole 4 byl návrh sdíleného vyměřovacího základu podroben
komparaci s daným nálezem, a protože jeví zásadní rozdíly, byl srovnán i s další judi-
katurou Ústavního soudu. Přestože v otázce sociálních práv, jejíž judikatura je značně
nekonzistentní, nelze předjímat výsledek soudního rozhodování, je pravděpodobné,
že by ji Ústavní soud shledal ústavně konformní, buď pro absenci rozdílného přístupu
na základě chráněného kritéria (ve světle případu K.S.) nebo pro soulad s principem
proporcionality. Druhý cíl, posouzení ústavní konformity, byl tedy naplněn a přispěl
oslabení argumentace MPSV k nepředložení daného návrhu.