317 / 610
315
Pro příklad sdíleného vyměřovacího základu je relevantní mužská norma dichoto-
mie tržní-přínosné a netržní-samozřejmé formy práce. Tržní forma práce je specifická
tím, že je peněžně odměněna a jedná se zpravidla o ta povolání, která byla původně
vykonávána muži. S vývojem moderního státu převzal stát mnoho funkcí, které byly
dříve zastávány v rodině, tudíž i některé formy původně netržní práce, jako je péče o
děti, se staly formami tržními. Kupř. učitel/ka v mateřské škole je nyní finančně odmě-
ňována, nicméně výrazně hůře než povolání, v nichž dominují muži. V případě, že se
zaměříme na lingvistický determinismus v jazyce, povšimneme si též příhodného ná-
zvu „
mateřská
“ škola, čímž se dostáváme zpět k výše zmíněným „
adaptive preferences
“.
Na závěr stojí za zmínku, že specifikem myšlenky mužské normy je poměrně velký
důraz na rozdíly mezi muži a ženami svádějící k utvrzování stereotypních rolí ve spo-
lečnosti. Tedy žena-primárně matka, muž-primárně živitel, nikoliv otec. Na druhou
stranu je přínosem, že teorie mužské normy reflektuje ve společnosti zavedený
status
quo
, problematizuje jeho existenci a podobně jako Friedan nad ním uvažuje jako nad
otázkou systémovou, nikoliv osobní. Nagl-Docekal nabízí řešení, vyhýbající se uchy-
lování k esencialismu, přesným definováním životních situací, schopností a potřeb
nehledě na gender, které zapříčiňují nerovné podmínky v dosahování určitých cílů
nebo využívání formálně nabytých práv. Touto cestou se vydal ústavní soud v nálezu
Pl. ÚS 42/04 rušícím ustanovení zákona, podle níž muž se považoval za osobu pečující
o dítě ve věku do čtyř let, jen pokud podal přihlášku k účasti na pojištění nejpozději
do dvou let od skončení péče o dítě, na rozdíl od ženy, u níž se tato péče předpo-
kládala, a žádnou přihlášku proto podávat nemusela. Řešením tedy není nastavování
pozitivních opatření paušálně pro jedno, či druhé pohlaví, postavených na stereotyp-
ních závěrech o jejich kvalitách a potřebách, ale pečlivé zhodnocení odlišností členů
společnosti a jejich potřeb s ohledem na pohlaví, věk, rasu, náboženství aj. Ve světle
výše řečeného tedy lze návrh sdíleného vyměřovacího základu sloužícího ve prospěch
méně majetného manžela, nehledě na gender, může sloužit jako nástroj potlačování
významu mužské normy ve formě ekonomického ohodnocení tržních forem práce
a absence ohodnocení péče jakožto netržní formy práce.
4. Ústavněprávní analýza návrhu
Kamenem úrazu návrhu se ve věcném záměru zákona jeví být potenciální rozpor
s ústavněprávními principy, konkrétně s principem akcesorické rovnosti chráněné pod
čl. 3 odst. 1 Listiny
45
. Tato kapitola bude věnována otázce ústavněprávní konformity
zavedení sdíleného vyměřovacího základu a pokusí se zodpovědět otázku, zda by pře-
rozdělování starobních důchodů v rámci manželství mohlo zapříčinit rozpor s čl. 30,
odst. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod.
45
MPSV prezentuje celkem devět výtek, z nichž osm je spíše technického rázu a proto se jim nebude
autorka věnovat.