316 / 610
314
průměrného čistého příjmu rodiče a sloučení příspěvku do jedné dávky, namísto tzv.
mateřské a rodičovské, zavedení nepřevoditelného měsíce rodičovské dovolené pro jed-
noho rodiče
40
, podpora flexibilních a částečných pracovních úvazků pro oba rodiče
41
.
Dobrou zprávou pro demografický vývoj země je, že příklady ze zahraničí ukazují, že
zapojení žen do pracovního trhu nutně nevede ke snížení míry porodnosti, zavádění
měkkých opatření pro nastolení genderové rovnosti v genderově homogenních sekto-
rech trhu. V případě dostupné péče o děti a destigmatizace rodičovství ve společnosti
naopak vede k nárůstu porodnosti.
42
3.2 Dichotomie trh-péče jako výsledek „mužské normy“?
Teze č. 2:
Sdílený vyměřovací základ manželů bude sloužit jako nástroj potlačující muž-
skou normu a nastolující větší rovnost ve společnosti.
Feministická filozofie pracuje s termínem androcentrismu, neboli mužské normy.
Jak uvádí Nagl-Docekal „
tam, kde se zákonodárství vztahuje k paradigmatickým život-
ním situacím, se stále znovu stává, že za všeobecně platný model je považováno to, co je de
facto typické jen pro život mužů, ale ne pro život žen
.“
43
V důsledku těchto mužských
norem vznikají paradoxní situace, kdy si ženy musejí osvojovat mužské životní vzorce,
aby si mohly činit nárok na rovné zacházení.
44
Příkladem může být osmihodinová
pracovní doba, která nereflektuje potřeby rodičů, v genderově stereotypní společnosti
primárně matek. Od plných úvazků založených na osmihodinové pracovní době se
často odvíjí možnost kariérního růstu nebo čerpání benefitů, které jsou tak ženám upí-
rány. Ženy se, pakliže chtějí v kariéře řízené mužskou normou uspět, musejí podřídit
životu mužů, který je typický odkládaným a pasivním rodičovstvím. Mužská norma
se odráží i v jazyce, který používáme. Kupř. v Německu již bylo upuštěno od termínu
rodičovská „
dovolená
“, tedy termínu evokujícímu prázdniny, volný čas a odpočinek,
a byl nahrazen termínem „
rodičovský čas
“ (
Elternzeit
), který nezlehčuje práci, kterou
zpravidla zastávají ženy. Podobně český jazyk nezná ženské ekvivalenty k mnohým pro-
fesím a rolím, které byť tradičně, přesto morálně neopodstatněně zastávají zpravidla
muži, jako host, chirurg, psychiatr a v neposlední řadě občan. Ovšem i v případě, kdy
ženské ekvivalenty slov existují, mají ženy i muži tendenci využívat spíše mužskou for-
mu slova, neboť je jí přisuzována vyšší váha (doktor vs. doktorka, politik vs. politička,
vysokoškolský učitel vs. učitelka), popř. nabývají úplně jiného významu (občan vs.
občanka, hospodář vs. hospodářka).
40
Ibid s.6.
41
Ibid s. 5.
42
SIGG, Roland a TAYLOR R., „Reforming Social Security for a Long-life Society: What Impact on
Women?“
Gender Issues Gend. Issues
22, no. 3 (2005). S. 92.
43
NAGL-DOCEKAL, Herta. Feministická filozofie: výsledky, problémy, perspektivy. Vyd. 1. Překlad
Hana Havelková. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2007. Studijní texty (Sociologické nakla-
datelství). S. 274.
44
Ibid s. 275.