SLP 01 (2013)

61 / 124

59
Cizinci nebyli a ani v současné době nejsou uvedeni jako zvláštní skupina uchaze-
čů o zaměstnání, kterým je třeba při zprostředkování věnovat zvýšenou péči.244 Proto
jim také není věnována zvýšená pozornost a nezvažuje se ani uzákonění speciálních
integračních opatření jako je např. obdoba nizozemského programu dvojí cesty (který
v sobě kombinuje výuku jazyka s další aktivitou jako je odborná příprava, dobrovolnic-
ká práce či jiné sociální aktivity) či švédských vládních vzdělávacích programů (Adult
Education Iniciative a Labour Market Training). Přitom náročnost zprostředkování
vhodného zaměstnání u cizince je obvykle ještě vyšší, než u domácího obyvatelstva.245
Právo na podporu v nezaměstnanosti je rozvedeno v ust. § 39 a násl. zákona o za-
městnanosti. V případě občanů třetích států je základní překážkou bránící v přístupu
ke zprostředkovatelským službám Úřadu práce ČR, resp. dávkám v nezaměstnanosti
úprava místní příslušnosti krajské pobočky Úřadu práce ČR (!) Jakkoliv absurdně toto
tvrzení může znít, bohužel přinejmenším z hlediska každodenní praxe Úřadu práce ČR
je stále pravdivé. Uchazeč o zaměstnání je totiž dle ust. § 24 zákona o zaměstnanosti
fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou
pobočku Úřadu práce ČR, v jejímž územním obvodu má bydliště, a při splnění záko-
nem stanovených podmínek je krajskou pobočkou Úřadu práce zařazena do evidence
uchazečů o zaměstnání. Pojem bydliště je přitom vymezen pro účely zákona o zaměst-
nanosti v ust. § 5 písm. b) cit zákona. Dle předmětné úpravy se bydlištěm u cizince,
který není občanem Evropské unie ani jeho rodinným příslušníkem ani rodinným
příslušníkem občana České republiky rozumí adresa místa trvalého pobytu na území
České republiky. Výjimka platí pouze pro držitele modré karty, u nichž se bydlištěm
rozumí adresa uvedená jako místo pobytu v agendovém informačním systému cizinců.
Této úpravě odpovídá text formuláře/žádosti o podporu v nezaměstnanosti246 i for-
muláře/žádosti o zprostředkování zaměstnání.247 Tentýž požadavek dokonce platí též
u zájemců o zaměstnání, kde může být žádost podána dle ust. § 22 odst. 1 zákona
244 Srov. ust. § 32 zákona o zaměstnanosti a dále MPSV: Statistická ročenka trhu práce v České republi-
ce, 2012, str. 5, dokument je dostupný na adrese
ka_trhu_prace_v_cr_v_roce_2011.pdf (Cit.: 9. 1. 2013).
245 Analýzou vlivu těchto dvou faktorů se zabývá práce L. Nekbyové z roku 2002 Employment Convergence
of Immigrants and Natives in Sweden. Studie vychází z empirické analýzy trhu práce v letech 1990 – 1997.
Potvrzuje, že doba pobytu má vliv na zaměstnanost, a sice že v prvních 15 letech od vstupu do země
dochází k signifikantnímu zmenšování rozdílu v nezaměstnanosti obou skupin, přičemž po této době se
tento vývoj pro evropské imigranty zastaví. NEKBY, L.: Employment Convergence of Immigrants and
Natives in Sweden, Stockholm University, Department of Economics, Research Papers in Economics
No. 9 (2002), s. 21. Dále srov. trend ve mzdových rozdílech v USA, který vyprchá cca. po 10 letech
života v zemi. K otmu CHISWICK, B. R., COHEN, Y. and ZACH T.: The Labor Market Status Of
Immigrants: Effects of the Unemployment Rate at Arrival and Duration of Residence, Industrial and
Labor Relations review, Vol. 50, No. 2 (1997), s. 289-303.
246 Srov.
D=K5RnAyrOMdtBiHSWU_EpCIg12he27AD0 (Cit.: 15. 10. 2012).
247 Srov.
D=czWArTp7qSFkKJEN3cV8TqouLLhnXS_k (Cit.: 16. 10. 2012).