56 / 124
54
pisy týkající se mezd. Čl. 6 odst. 3 Sankční směrnice stanoví vyvratitelnou domněnku
trvání pracovního vztahu v délce alespoň tři měsíců. Sankční směrnice též posiluje
procesní postavení nelegálních migrantů. Členské státy jsou povinny zavést mecha-
nismus, který zajistí, aby neoprávněně zaměstnaní občané třetích států mohli vznést
nárok vůči svému zaměstnavateli a mohli se případně dožadovat výkonu rozhodnutí
vůči zaměstnavateli, pokud jde o jakoukoli dlužnou odměnu, a to i v případech dob-
rovolného i nedobrovolného navrácení. Členské státy jsou dále povinny zajistit, aby
neoprávněně zaměstnaní občané třetích států mohli obdržet veškeré doplatky odměny,
a to i v případech dobrovolného nebo nedobrovolného navrácení. Zaměstnavatel bude
dále povinen doplatit částku rovnající se veškerým daním a příspěvkům na sociální
zabezpečení, které by zaměstnavatel zaplatil v případě oprávněného zaměstnání občana
třetího státu, včetně penále za prodlení a odpovídajících správních pokut (čl. 6 odst. 1
písm. b).
224
Ͱ. Národní úprava
Právo na práci bylo upraveno v Ústavě z roku 1948, 1960 a je upraveno v Listině
i dnes v podobě práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací.
225
Zásada
práva na práci má přinejmenším trojí význam – právo na zaměstnání (včetně práva
nebýt rušen), právo udržet si zaměstnání a právo být zabezpečen pro případ nezaměst-
nanosti.
226
ͺ.ͷ Právo na zaměstnání
Ač obecně platí, že cizinci požívají v oblasti svých osobních a majetkových práv stej-
ná práva a stejné povinnosti jako státní občané České republiky, jednou z významných
výjimek je úprava přístupu na český pracovní trh. Cizího státního příslušníka, který
není rodinným příslušníkem občana České republiky,
227
státním příslušníkem jiného
členského státu Evropské unie, jeho rodinným příslušníkem, občanem zemí Evropského
hospodářského prostoru (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko) či jeho rodinným
příslušníkem nebo cizincem, jemuž byl udělen azyl,
228
doplňková ochrana či se nachází
v jiné privilegované kategorii (např. rezident jiného členského státu Evropské unie),
lze totiž zaměstnat, pouze disponuje-li platným povolením k zaměstnání a povolením
k pobytu nebo zelenou či modrou kartou (ust. § 89 a násl. zákona o zaměstnanosti).
229
224
Sankční směrnice musela být transponována do práva členských států nejpozději 20. července 2011.
225
Nález pléna US sp. zn. Pl. ÚS 11/08, bod 28.
226
GALVAS, M. a kol.: Pracovní právo, s. 102.
227
K diskriminaci rodinných příslušníků občana ČR srov. rozsudek NSS ze dne 23. července 2008, č. j.
4 Ads 40/2008-73. Dále např. též rozsudky NSS ze dne 31. října. 2011, č. j. 4 Ads 79/2011-115 nebo
rozsudek NSS ze dne 11. listopadu 2011, č.j. 4 Ads 141/2011-83.
228
Srov. KOSAŘ, D.; MOLEK, P.; HONUSKOVÁ, V.; JURMAN, V.; LUPAČOVÁ, H.: Zákon o azylu,
Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 411. Případně též žadatel o mezinárodní ochranu, po uplynutí
12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení azylu. Srov. též čl. 14 odst. 2 směrnice č. 2003/86/ES.
229
Co se rozumí pro účely ochrany českého pracovního trhu „zaměstnáním“, konkretizuje ust. § 10 zákona
o zaměstnanosti. K tomu ale rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 01. 2011, čj. 9 Ca 237/2008-47.