55 / 124
53
třetích států se mohou této ochrany dovolávat pouze nepřímo, nejčastěji jako rodinní
příslušníci občana členského státu.
218
Jistou oporu, zde poskytuje Směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich
rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.
219
Limitem sociální politiky je represivní část unijní migrační politiky týkající se pro-
blému nelegální migrace.
220
Z právně závazných instrumentů lze zmínit především
směrnici 2001/51/ES,
221
směrnici o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění
222
či
Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES o společných normách a po-
stupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušní-
ků třetích zemí (Návratová směrnice), která zavádí soubor pravidel platných pro všech-
ny státní příslušníky třetích zemí, kteří nesplňují nebo přestali splňovat podmínky
vstupu nebo pobytu v členském státě EU. Z hlediska zkoumaného tématu má zásadní
význam Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009
o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně
pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Sankční směrnice).
223
Sankční směrnice vedle ochranářských opatření pro hostitelský stát významným
způsobem posiluje postavení neohlášených migrantů. Sankční směrnice ukládá člen-
ským státům přijmout opatření za účelem zvýšení ochrany práv nelegálních migran-
tů (!) Vedle povinnosti informovat o právech (čl. 6 odst. 2) a opatření k usnadnění po-
dávání stížností (čl. 13) se jedná o opatření k zajištění zaplacení veškeré dlužné odměny
neoprávněně zaměstnanému státnímu příslušníkovi třetí země. Neprokáže-li zaměst-
navatel nebo zaměstnanec jinak, má se dle čl. 6 odst. 1 písm. a) Sankční směrnice za to,
že dohodnutá výše odměny odpovídala minimálně mzdě stanovené platnými právními
předpisy o minimální mzdě, kolektivními smlouvami nebo zavedenou praxí v přísluš-
ných profesních odvětvích, přičemž se případně zohlední kogentní vnitrostátní před-
218
Srov. rozsudek SD EU ve věci Mattern a Cikotic dále rozsudek ve věci Případ C-291/05
Minister voor
Vreemdelingenzaken en Integratie proti R. N. G. Eind,
body 35-40.
219
Srov. rozsudek SD EU v e věci C-551/07
Deniz Sahin proti Bundesminister für Inneres,
v němž SD
EU konstatoval, že pobytová směrnice se vztahuje též na ty rodinné příslušníky, kteří do hostitelské-
ho členského státu vstoupili nezávisle na občanu Unie a až tam získali postavení rodinného přísluš-
níka nebo s tímto občanem Unie založili rodinný život, byť se tak stalo na základě práva asylu. Dále
případ Mattern a Cikotic, rozsudek SD EU ve věci C-10/05, bod 28; rozsudek C-291/05
Minister
voor Vreemdelingenzaken en Integratie proti R. N. G. Eind
a rozsudek
C-551/07
Deniz Sahin proti
Bundesminister für Inneres.
220
K tomu SCHEU, H.CH.: Evropská vízová politika a opatření proti nelegální migraci JÍLEK, D.;
POŘÍZEK, P.: Vízová politika a praxe ČR v kontextu Evropské unie. Quo vvadis, visum? Kancelář
veřejného ochránce práv 2010, s. 159 a násl.
221
Směrnice Rady č. 2001/51/ES ze dne 28. června 2001, kterou se doplňuje článek 26 Úmluvy k prove-
dení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985.
222
Směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. května 2001 o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění
státních příslušníků třetích zemí.
223
Pokud jde o opatření proti zaměstnavatelům již v letech 1995 a 1996 přijala Evropská unie dvě doporu-
čení týkající se boje proti nelegálnímu zaměstnávání.