124 / 220
122
že by došlo ke ztrátě území státu v důsledku zvýšení hladiny oceánů, lze ze shora uve-
deného dovodit, že (v případě aktivního zájmu ze strany státních příslušníků takového
státu) k zániku mezinárodní subjektivity nedojde a rovněž státnost bude zachována.
Jelikož zkoumaný důvod pro zpochybnění státnosti je za dobu existence mezinárod-
ního práva veřejného bezprecedentní a ačkoliv právně lze všechny čtyři požadavky
na státnost omezit, ani jeden ze shora uvedených příkladů se nezabýval trvalou ztrátou
některého z kvalifikačních předpokladů a lze tudíž předpokládat, že kontinuita stát-
nosti zanikajícího státu(po zatopení území) bude podléhat v průběhu času neustálému
zpochybňování, které vyústí buďto v pozitivní vyřešení situace, tedy nabytí nového
státního území nebo k zániku státu jako subjektu mezinárodního práva. A to ať už
ztrátou zájmu původního obyvatelstva nebo uplynutím času.
Dosud práce obhajovala, že za splnění určitých předpokladů k zániku státnosti ne-
dojde, nicméně připouští existenci i jiného precedentu v mezinárodním právu. Ten
umožňuje, aby se stát ztrácející své území přetransformoval v subjekt sice nadále na-
daný mezinárodněprávní subjektivitou, nikoliv však stát. Precedent této tezi existuje
v případě Řádu maltézských rytířů, který dnes stále některé státy uznávají za suverénní
subjekt mezinárodního práva.
251
Řád kdysi nadaný územní výsostí nad definovaným
teritoriem o území přišel, nicméně nadále v mezinárodních vztazích vystupuje. Jedná
se však o natolik ojedinělý případ, že jej nelze považovat za základ pro stálou/rozšířenou
praxi států. Všechny obdobné případy (jako například přetrvání subjektivity ve formě
státu u Vatikánu v době, kdy Vatikán neměl kontrolu nad vlastním územím) byly
později vyřešeny buď znovunabytím území, nebo ztrátou postavení státu. Neblahým
důsledkem aplikováním tohoto precedentu na zanikající státy by rovněž bylo, že by se
nemohly efektivně domáhat svých nároků na mezinárodní úrovni. Pokud by se totiž
přerodily ve speciální subjekt MPV, tak jako Řád maltézských rytířů, ztratily by v dů-
sledku článku 34 odst. 1 Statutu MSD
252
právo žalovat a být žalováni, tedy aktivní
a pasivní legitimaci v řízení před Mezinárodním soudním dvorem.
3. Formy řešení situace
Způsoby vyřešení negativních důsledků zvyšování hladin oceánů spojených se stát-
ností zanikajících států jsou několikerého druhu. Můžeme je rozdělit podle toho, zda
jsou v souladu s názorem vyjádřeným mimo jiné i v této práci, totiž že státnost alespoň
po určitou dobu přetrvá, či nikoliv; dále je lze rozdělit podle toho, zda zachovávají
státnost zanikajícího státu či nikoliv a v neposlední řadě je lze rozdělit i na reálné a ne-
reálné.
251
Noel Cox, ‘The Acquisition of Sovereignty by Quasi-States: The case of the Order of Malta‘ <http://
papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=420024> (Mountbatten Journal of Legal Studies) staženo
dne 03. 04. 2013 [strana 9].
252
Statut Mezinárodního soudního dvora OSN (sjednán dne 26. června 1945, platný ode dne 24. října 1945)
15 UNCIO 355.