190 / 220
188
demické práci se tedy nutně zabývám i aktuálními omezeními a vývojem patentability
počítačových programů a dalších právních instrumentů na jejich ochranu.
Dále, problematice patentového a vzorového práva se věnuji ve své právní praxi.
V tomto kontextu mne pochopitelně zajímá především vývoj v evropském prostoru,
tedy to, zda a jak bude prosperovat léta diskutovaný společný evropský patent.
Konečně, při svém působení v advokacii se vzhledem ke svému zaměření občas se-
tkávám s velmi zajímavými technickými inovacemi (nejen softwarovými), které mají
reálný potenciál překročit hranice České republiky i Evropy. Z praxe vím, že často není
získání relevantní právní ochrany vynikajících inovací možné právě proto, že je původ-
ci inovace finančně, organizačně anebo znalostně nedostupná. Tváří tvář především
ekonomickému rozhodnutí, zda financovat nákladnou ochranu svých práv ve světě
anebo raději vložit prostředky do praktického rozvoje podnikání zde v České republice
anebo v Evropě, totiž běžný český podnikatel s omezenými zdroji zcela pochopitelně
spíše volí druhou možnost. Tato práce se snaží odpovědět na otázku, zda recentní ev-
ropská a americká legislativa nezačne více nahrávat první možnosti.
Má práce se dělí na pět hlavních částí včetně tohoto úvodu a závěru. V druhé části
práce se věnuji společnému evropskému patentu, popisuji jeho legislativní ukotvení,
princip fungování a zamýšlené přínosy. Ve třetí části práce se zabývám třemi zákony
ve Spojených státech amerických, které v posledních měsících (únor a březen) buď
vstoupily do legislativního procesu anebo nabyly účinnosti, tj.
America Invents Act
(zkráceně AIA),
Saving High-Tech Innovators from Egregious Legal Disputes Act
(akrony-
mem SHIELD Act) a tzv.
Start-up Act 3.0
. Zaměřuji se zde především na zásadní změ-
ny, které k 16. březnu 2013 do amerického patentového práva přináší AIA. Ve čtvrté
kapitole se věnuji smlouvě
Patent Prosecution Highway
uzavřené v říjnu minulého roku
americkým
United States Patents and Trademark Office
(USPTO) a českým
Úřadem
průmyslového vlastnictví
(ÚPV), jejímž hlavním cílem je zrychlení patentové procedury
zavedením zvláštního režimu, v němž přebírající patentový úřad může převzít výstupy
patentového průzkumu úřadu první přihlášky. Na závěr následuje shrnutí zaměřené
na zhodnocení dopadu nových legislativ na smyšleného běžného českého přihlašovate-
le, který by měl zájem využít jejích benefitů.
2. Jednotný evropský patent
Dne 11. prosince 2012 schválil Evropský parlament legislativu, která v život uvádí
jednotný evropský patent (patent EU),
376
tedy silný průmyslově-právní instrument
s jednotným účinkem v téměř všech státech EU sloužící k ochraně vynálezů.
376
Označení patentu EU se v čase měnilo podle aktuální politické situace a platformy, v jejímž rámci byl
návrh projednáván. Lze se tak i nadále setkat s označením tohoto instrumentu jako patentu Společenství
(patentu ES), jednotného evropského patentu (s jednotným účinkem), společném anebo komunitárním
patentu anebo zkratkou COMPAT. V rámci této práce budou
promiscue
užívány termíny společný ev-
ropský patent a patent EU. Srov. (Wikipedia – EU Patent, 2013).