196 / 220
194
2.3 Výhody pro přihlašovatele
Cílem evropského zákonodárce je především snížit administrativní náročnost při-
hlašovacího procesu a s tím spojené náklady, které podstatně přesahují náklady podob-
né procedury např. ve Spojených státech amerických (uvádí se, že desetkrát).
401
2.3.1 Snížení administrativní náročnosti přihlášky
Hlavní nevýhodou dosavadní úpravy „evropského patentu“ dle Evropské patentové
úmluvy je její celková koncepce, především dvoukrokovost a nutnost pořizovat ofici-
ální překlady patentové přihlášky a splnit zvláštní administrativní požadavky každého
státu, v němž má být vynález chráněn a patent platný (validován).
Pro jednotný evropský patent postačí předložení přihlášky v některém z úředních
jazyků Evropského patentového úřadu (viz výše), žádného dalšího překladu není dle
nařízení č. 1260/2012 zapotřebí. Tento princip obsahuje výjimku upravenou v čl. 4
nařízení č. 1260/2012, nikoliv nepodobnou výjimce známé z Londýnského protokolu
(viz výše), a to povinnost pořídit na vlastní náklad příslušné překlady v případě sporu
z jednotného evropského patentu.
402
Druhá výjimka z pravidla nepotřebnosti překladu je dočasná a souvisí se zaváděním
systému vysoce přesných strojových překladů patentových spisů do všech úředních
jazyků EU.
403
Po dobu zavádění tohoto sofistikovaného řešení, jak specifikováno v čl. 6
výše zmíněného nařízení (12 let od účinnosti nařízení), bude nutné překlady patento-
vého spisu rovněž pořizovat. Pakliže je jazykem řízení před úřadem jazyk odlišný od an-
gličtiny, vždy se vyžaduje úplný překlad patentového spisu do angličtiny. V opačném
případě musí být předložen překlad patentového spisu do kteréhokoliv úředního jazyka
zúčastněného členského státu. Zákonodárce nicméně předpokládá, že v případě výdajů
za překlady patentových spisů jednotných evropských patentů, které byly přihlašovány
v některém z úředních jazyků EU odlišném od úředních jazyků úřadu, budou za urči-
tých podmínek úspěšným přihlašovatelům poskytovány náhrady vzniklých výdajů.
404
401
Dle statistik zveřejněných Evropskou komisí činí celkové náklady jenom na validace jednoho „evrop-
ského patentu“ ve Francii, Německu a Velké Británii dohromady 680 €.Pakliže bude „evropský patent“
validován v dalších deseti státech, činí poplatek cca 12 500 € a při validaci ve všech členských státech
EPC (kterých je od 1. října 2010 38) se náklady pohybují mezi 32 000 – 36 000 €. Celkové roční nákla-
dy přihlašovatelů „evropských patentů“ jen na validace patentů jsou přibližně 193 mil. €. Naproti tomu
náklady na získání patentu v USA činí průměrně 1 850 €, jen o málo vyšší jsou v Japonsku a v Číně lze
poměrně obsáhlý patent získat za přibližně 1 300 € (u jednodušších patentů však mohou být náklady i po-
lovični). Statisticky nejčastější „evropský patent“ pokrývající osm států při udržování po dobu 20 let vyjde
na více než 50 000 €, naproti tomu americký na 11 000 € a japonský na 16 000 €. Srov. (HORÁČEK, R.,
ČADA, K., HAJN, P., 2011 str. 224)(Wikipedia – EU Patent, 2013) a (KUBA, 2013).
402
Srov. (Wikipedia – EU Patent, 2013) a (SMÉKALOVÁ, 2013).
403
Krom úředních jazyků EU budou strojové překladače úřadu v budoucnu zvádat i řadu dalších světových
jazyků a jazyků významných patentových jurisdikcí (např. ruštinu, čínštinu, japonštinu anebo korejšti-
nu). Srov. (KŠB, 2013).
404
Nařízení zakotvuje nárok úspěšného přihlašovatele, který spadá do některé z vybraných kategorií (malé
a střední podniky, fyzické osoby, univerzity, veřejné výzkumné instituce i další neziskové subjekty), na kom-