Table of Contents Table of Contents
Previous Page  197 / 220 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 197 / 220 Next Page
Page Background

195

Ačkoliv přesný systém výběru poplatků za přihlašování a udržování jednotných ev-

ropských patentů, ani jejich výše doposud nejsou známy, je záměrem evropského zá-

konodárce snížit administrativní a ekonomické náklady na straně přihlašovatelů jejich

zjednodušením a podstatným zlevněním (viz výše). Nařízení č. 1257/2012 zavádí pro

jednotný evropský patent jediný společný přihlašovací a jediný společný udržovací

poplatek, který bude hrazen na jednotném úhradovém místě (u Evropského paten-

tového úřadu) a následně podle stanoveného proporčního klíče rozdělován mezi úřad

a jednotlivé členské státy.

405

2.3.2 Jednotný účinek patentu

Jedním z podstatných nedostatků dosavadního systému „evropských patentů“ je

fakt, že se principiálně jedná o organizační a administrativní zastřešení řady národních

patentově právních režimů a procedur (přihlašovacích – validačních). Jinými slovy,

pro získání relevantní ochrany v členském státě je potřeba provést validaci patentu, což

však samo o sobě ještě neznamená jeho dokonalou vymahatelnost v podmínkách pří-

slušného národního právního řádu. Nelze ani vyloučit, že řádně udělený a validovaný

„evropský patent“ bude v jednom členském státě posuzován zcela odlišně než v jiném.

Tento nedostatek systému „evropského patentu“ adresuje článek 10 nařízení

č. 1257/2012. Jednotný evropský patent musí ve všech členských státech patentového

balíčku požívat jako celek ochrany ekvivalentní vnitrostátnímu patentu toho členské-

ho státu, v němž měl přihlašovatel ke dni podání příslušné přihlášky své bydliště, hlav-

ní místo podnikání (anebo sídlo). Tento jednotný účinek společného patentu ve všech

státech, které jsou již účastny na patentovém balíčku, ve svém důsledku znamená, že

s patentem EU je možné disponovat běžným způsobem (udělovat licence, převádět,

apod.) pouze ve vztahu k těmto všem členským státům.

406

Jak již bylo uvedeno výše, jednotný účinek patentové přihlášky je toliko volbou

přihlašovatele, nebude ani vyžadován, ani presumován. Držitel „evropského patentu“

nařízeními pouze získává možnost ve stanové lhůtě po zveřejnění oznámení o udělení

patentu požádat u úřadu o vyznačení jednotného evropského účinku (a teprve prove-

dením tohoto zápisu úřadem předmětný patent tento účinek získává). Jinak řečeno,

systém jednotného patentu nemá stávající systém „evropského patentu“ a soubor ná-

rodních patentových řádů nahrazovat, nýbrž doplňovat (a z evropské patentové dvou-

koleje se tak paradoxně ve snaze patentový systém zjednodušit stává trojkolej).

2.3.3 Jednotná soudní ochrana ve zvláštním soudním systému

Jak již řečeno v předchozí části práce, imanentní součástí současného systému „ev-

ropských patentů“ je vícečetnost jurisdikcí a tedy i orgánů, které jsou způsobilé roz-

hodovat o sporech z udělených patentů. Z toho pochopitelně vyplývá nejednotnost,

penzaci nákladů na překlady přihlášek v unijních jazycích, které nejsou úředními jazyky Evropského paten-

tového úřadu. Tyto náklady jsou kompenzovány až do určitého limitu. Srov. (KŠB, 2013).

405

Srov. (Wikipedia – EU Patent, 2013) a (SMÉKALOVÁ, 2013).

406

Srov. (Wikipedia – EU Patent, 2013) a (SMÉKALOVÁ, 2013).