199 / 220
197
ickými paradigmaty druhé poloviny 19. století na komerční realitu, jíž se přizpůsobuje
jen neochotně, za cenu neustálého rozkošacování právních norem.
Na druhou stranu se globalizační trendy začínají pozvolna obracet. S rostoucí život-
ní úrovní obyvatel dnešních světových „montoven“ (Čína, Indie, Taiwan) roste i cena
jejich práce, a ta po započtení dalších nákladů (přeprava, cla apod.) začíná být náklado-
vě srovnatelná s výrobou např. ve Spojených státech amerických.
412
Boston Consulting
Group
již v roce 2011 vydala zprávu, podle níž by se do roku 2020 mělo v důsledku
tohoto obráceného trendu vrátit až 3 mil. pracovních míst, a to zejména v oblasti
znalostně náročné, precizní, kvalifikované výroby. Navíc zpětná lokalizace výroby
do domácího prostředí má i další pozitivní aspekty než jen čistě ekonomické, které si
americké (i evropské) společnosti uvědomují. Jde např. o vytvoření pozitivního obrazu
společensky uvědomělé společnosti, který má prokazatelný odraz v hodnotě značky
a vyšší ochotě domácích zákazníků kupovat její produkci. Není proto překvapivé, že
např. Google plánuje výrobu svých interaktivních brýlí pro rozšířenou realitu
Glass
právě v USA, podobně jako Apple v případě budoucích generací telefonu iPho-
ne
413
anebo některé automobilky.
Spojené státy mají snahu výše popsaný trend podpořit legislativními změnami, kte-
ré by především měly vést k modernizaci a normalizaci průmyslových práv, vyčištění
současného trhu od některých negativních jevů (především tzv. patentových trollů; viz
dále) a zlepšení právního postavení inovativních podniků, ať již nových anebo začína-
jících (tzv.
start-upů
). Některé z připravovaných právních předpisů sledujících tento cíl
popisuji v této kapitole.
3.1 America Invents Act
Dne 16. září 2011 podepsal americký prezident Barrack Obama bipartijní návrh zá-
kona č. (HR) 1249 (Pub. L. 112-29) předložený skupinou senátorů a reprezentantů
414
a označovaný jako
Leahy-Smith America Invents Act
(oficiální zkratkou AIA). Tato nová
legislativa, která navazuje na dřívější iniciativu Senátu z roku 2009,
415
je označována
jako nejzásadnější změna amerického patentového práva od roku 1952, kdy byl vy-
hlášen
Patent Act of 1952
, předchozí základní předpis upravující patentovou ochranu
412
Srov. (HYKLOVÁ, 2013).
413
Ještě v roce 2011 přitom Steve Jobs návrat výroby do USA lakonicky odmítl. Srov. (HYKLOVÁ, 2013).
414
Američtí zákonodárci požívají tradiční výsady spojovat triviální název právního předpisu, který slouží
nejen k obecné referenci, ale např. i k odborným citacím, se jmény jeho navrhovatele/ů a hlavních pod-
porovatelů (tzv. sponzorů).
Leahy-Smith America Invents Act
tedy nese jména svých „otců“ – vermontské-
ho demokratického senátora Patricka Leahyho a republikánského člena Sněmovny reprezentantů za stát
Texas Lamara Smitha, který za změny rigidního amerického patentového systému pléduje více než 6 let.
Srov. (HR – CJ: AIA 2011, 2011).
415
Na rozdíl od AIA, která byla schválena více než pohodlnou většinou členů obou komor zákonodárného
sboru, však tzv.
Patent Reform Act of 2009
nebyl Kongresem přijat. Nový zákon podpořila i celá řada
významných průmyslových společností, např. IBM, DuPont, Red Hat, Kodak, Procter & Gamble ad.,
výzkumných institucí a vzdělávacích organizací, např. Yale University, a oborových asociací, kupř. BSA,
US Chamber of Commerce anebo asociace bank a pojišťoven
Ibid.