Table of Contents Table of Contents
Previous Page  124 / 284 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 124 / 284 Next Page
Page Background

122

stranu administrativní komplikace změny zaměstnavatele u agenturního zaměstnance

jsou jistě právě u třeťozemců argumentem pro nevhodnost této formy zprostředková-

ní zaměstnání, kterou agenturní zaměstnání ve skutečnosti je. Otázkou zůstává, zda

tato změna nebyla spíše motivována restriktivním přístupem k zahraniční pracovní

migraci a zda na místo k uživatelům nevžene třeťozemce do družstevních forem pod-

nikání cizinců na našem území. Další ještě tíživější problémem je, zda reakce státu

ve skutečnosti nepřišla pozdě, neboť dle podkladů Pracovní skupiny pro problematiku

agenturního zaměstnávání RHSD bylo možno v této oblasti sledovat trend přecho-

du k dodavatelským službám. Počet povolení k zaměstnání agenturních pracovníků

k 11. 12. 2008 činil 17810 (ostatní cizinci: cca 27000), k 31. 12. 2009 již pouze 3574

a k 31. 12. 2010 pouze 2021.

598

Pracovní smlouva či dohoda o pracovní činnosti zakládá individuální pracovně-

právní vztah, jedná se o ryze osobní vztah mezi dvěma subjekty – agenturou práce

a jejím agenturním zaměstnancem, stejně jako u typického pracovněprávního vzta-

hu. Zmnožení zaměstnavatelů (existence více věřitelů) jako smluvní strany pracovní

smlouvy či dohody o pracovní činnosti ani zde možné není, odporovalo by povaze

pracovní smlouvy i dohody o pracovní činnosti.

599

Agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky

dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srov-

natelného zaměstnance.

600

Progresivní zahraniční legislativa

601

a judikatura

602

v tomto

případě zakládá solidární, když ne výlučnou odpovědnost uživatele za diskriminaci

agenturních zaměstnaců v přístupu k zaměstnaneckým výhodám a benefitům.

Agenturní zaměstnanci jsou přidělováni k uživateli na základě tzv. dohody o dočas-

ném přidělení. Dohoda o dočasném přidělení je pouze zčásti upravena v ust. § 308

a 309 ZP. Dle převažujících názorů doktríny zakládá tato dohoda hybridní vztah, který

vykazuje především znaky obchodněprávního vztahu (za podmínky, že se jedná o do-

hodu, která je smluvním vztahem mezi dvěma podnikateli, agenturou práce a uživate-

598

Zaměstnávání cizinců a hospodářská krize, M. Kalinová, MPSV,

http://www.migraceonline.cz/e-

-knihovna/?x=2291509 (Cit.: 9. 11. 2012).

599

Tento prvek osobní závislosti je pozůstatkem starého českého práva (uplatnil se ve středověkém právu

např. u smlouvy učednické, tovaryšské či pomocnické) a následný vývoj jej inkorporoval od úpravy

námezdní, resp. služební smlouvy v ABGB.

600

V odborné praxi se ovšem vyskytují názory, že uživatel je povinen zacházet s agenturními zaměstnanci

stejně jako se srovnatelnými zaměstnanci pouze za určitých podmínek. Rovnost se tak údajně týká pouze

některých pracovních podmínek (tzv. podmínky v užším smyslu), a to navíc pouze v případě, že plnění

poskytovaná uživatelem by byla považována za daňově uznatelná pro účely daně z přijmů. Viz naposledy

článek B. Šubrta: Ještě jednou k agenturnímu zaměstnávání – pracovní podmínky zaměstnanců (Práce

a mzda 2008, č. 10 a násl.).

601

Čl. 10 a 13 mexického Ley Federal del Trabajo.

602

Srov. kanadskou judikaturu Nike Canada Ltd (2006) OLRD č. 2482 a Pointe-Clare (City) v SEPB

Locale 57 (1997) 1 SCR 1015 (48).