122
stranu administrativní komplikace změny zaměstnavatele u agenturního zaměstnance
jsou jistě právě u třeťozemců argumentem pro nevhodnost této formy zprostředková-
ní zaměstnání, kterou agenturní zaměstnání ve skutečnosti je. Otázkou zůstává, zda
tato změna nebyla spíše motivována restriktivním přístupem k zahraniční pracovní
migraci a zda na místo k uživatelům nevžene třeťozemce do družstevních forem pod-
nikání cizinců na našem území. Další ještě tíživější problémem je, zda reakce státu
ve skutečnosti nepřišla pozdě, neboť dle podkladů Pracovní skupiny pro problematiku
agenturního zaměstnávání RHSD bylo možno v této oblasti sledovat trend přecho-
du k dodavatelským službám. Počet povolení k zaměstnání agenturních pracovníků
k 11. 12. 2008 činil 17810 (ostatní cizinci: cca 27000), k 31. 12. 2009 již pouze 3574
a k 31. 12. 2010 pouze 2021.
598
Pracovní smlouva či dohoda o pracovní činnosti zakládá individuální pracovně-
právní vztah, jedná se o ryze osobní vztah mezi dvěma subjekty – agenturou práce
a jejím agenturním zaměstnancem, stejně jako u typického pracovněprávního vzta-
hu. Zmnožení zaměstnavatelů (existence více věřitelů) jako smluvní strany pracovní
smlouvy či dohody o pracovní činnosti ani zde možné není, odporovalo by povaze
pracovní smlouvy i dohody o pracovní činnosti.
599
Agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky
dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srov-
natelného zaměstnance.
600
Progresivní zahraniční legislativa
601
a judikatura
602
v tomto
případě zakládá solidární, když ne výlučnou odpovědnost uživatele za diskriminaci
agenturních zaměstnaců v přístupu k zaměstnaneckým výhodám a benefitům.
Agenturní zaměstnanci jsou přidělováni k uživateli na základě tzv. dohody o dočas-
ném přidělení. Dohoda o dočasném přidělení je pouze zčásti upravena v ust. § 308
a 309 ZP. Dle převažujících názorů doktríny zakládá tato dohoda hybridní vztah, který
vykazuje především znaky obchodněprávního vztahu (za podmínky, že se jedná o do-
hodu, která je smluvním vztahem mezi dvěma podnikateli, agenturou práce a uživate-
598
Zaměstnávání cizinců a hospodářská krize, M. Kalinová, MPSV,
http://www.migraceonline.cz/e--knihovna/?x=2291509 (Cit.: 9. 11. 2012).
599
Tento prvek osobní závislosti je pozůstatkem starého českého práva (uplatnil se ve středověkém právu
např. u smlouvy učednické, tovaryšské či pomocnické) a následný vývoj jej inkorporoval od úpravy
námezdní, resp. služební smlouvy v ABGB.
600
V odborné praxi se ovšem vyskytují názory, že uživatel je povinen zacházet s agenturními zaměstnanci
stejně jako se srovnatelnými zaměstnanci pouze za určitých podmínek. Rovnost se tak údajně týká pouze
některých pracovních podmínek (tzv. podmínky v užším smyslu), a to navíc pouze v případě, že plnění
poskytovaná uživatelem by byla považována za daňově uznatelná pro účely daně z přijmů. Viz naposledy
článek B. Šubrta: Ještě jednou k agenturnímu zaměstnávání – pracovní podmínky zaměstnanců (Práce
a mzda 2008, č. 10 a násl.).
601
Čl. 10 a 13 mexického Ley Federal del Trabajo.
602
Srov. kanadskou judikaturu Nike Canada Ltd (2006) OLRD č. 2482 a Pointe-Clare (City) v SEPB
Locale 57 (1997) 1 SCR 1015 (48).