SLP 02 (2013)

121 / 284

119
VIII. ZÁKAZ SPOLEČNÉHO PRACOVNĚPRÁVNÍHO VZTAHU
Pracovněprávní vztah je tradičně vztah existující mezi jedním zaměstnavatelem
a jedním zaměstnancem.581 Pracovněprávní předpisy nepřipouští mnohost subjektů
ani jedné ze smluvních stran. Zaměstnanec však může mít dle české i celé řady zahra-
ničních úprav současně sjednáno více pracovněprávních vztahů s více zaměstnavate-
li.582 Každý z těchto vztahů se ale posuzuje individuálně.583
Existenci více subjektů, které by bylo možno považovat za zaměstnavatele, řeší česká
úprava zatím výslovně ve dvou případech. Za závislou práci se dle ust. § 307a ZP pova-
žují též případy, kdy agentura práce dočasně přidělí svého zaměstnance k výkonu práce
k jinému zaměstnavateli (uživateli). Na dočasném přidělení k jinému zaměstnavateli se
dále zaměstnavatel a zaměstnancem mohou dohodnout též s účinností od 1. 1. 2012
dle ust. § 43a ZP.584 Česká úprava zatím bohužel na rozdíl od některých zahraničních
úprav 585 nereaguje dostatečně na situaci, kdy mezi různými zaměstnavateli můžeou
existovat hierarchické vztahy, v jejichž rámci může být sám zaměstnavatel ovládán ji-
ným subjektem a zaměstnanec tak může být řízen při výkonu práce tímto jiným ovlá-
dajícím subjektem.
Tyto relativně nové trojstranné vztahy narušují tradiční koncepci o dvojstrannosti
individuálního pracovněprávního vztahu.586 Vedle „ryzích“ trojstranných agenturních
vztahů (tj. zaměstnanec – agentura práce – uživatel) lze navíc v praxi nalézt též případy,
kdy agenturní zaměstnance zprostředkovává jednomu uživateli řetězec více agentur
práce (v podobě zaměstnanec – agentura práce – agentura práce – uživatel) a lze tak
hovořit o čtyř a více mnohostranných závazkových vztazích.587 Složitost a současně ak-
581 Srov. rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 21. 6. 2012, č.j. 2121/1.30/12/14.3, str. 4. ze za-
hraniční odborné literatury pak Deakin, S.: The Comparative Evolution of the Employment Relationship
(CBRWorking Paper č. 317, prosinec 2005 či Veneziani, B.:The Evolution of the Contract of Employment
in Hepple, B. (ed.): The Making of Labour Law in Europe: A Comparative Study of Nine Countries up to
1945, Mansellm, London 1986.
582 Vícenásobné zaměstnání je ve skutečnosti další z forem atypického pracovního poměru, srov. Krahn, H.:
Non-standard work on rise, winter 1995, 7, 4 Perspectives on Labour and Income, 35, str. 35-42.
583 Srov. Thematic Report 2009, Characteristics of the employment Relationship, str. 23. Dokument do-
stupný na adrese uvedené v použité literatuře.
584 Srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 10 Ca 3/2003.
585 Srov. sdružené zaměstnavatele (Associated Employers)dle britského The Employment Protection Act 1978,
čl. 153 odst. 4, sdružené zaměstnavatele („joint employers“) dle amerického přístupu (Casale, G. (ed.):
The Employment Relationship, A Comparative Overview, International Labour Office, Hart, Geneva
2011, str. 265) nebo právo prohlásit dva či více zaměstnavatelů za jednoho zaměstnavatele dle čl. 35 odst.1
kanadského zákoníku práce.
586 Též Casale, G. (ed.): The Employment Relationship, A Comparative Overview, International Labour
Office, Hart, Geneva 2011, str. 7 a násl.
587 Neradostnou ukázkou české reality je případ zahraničních agenturních zaměstnanců pro lesní práce,
kteří byli de facto dodáváni agenturou práce skrze dalšího zprostředkovatele uživateli. Srov. zejména
J. Jiřička na idnes
di-vysetrovani-16r-/domaci.aspx?c=A111205_174914_domaci_jj (Cit.: 26. 6. 2012).