117 / 284
115
ͭ. Odlišení práce odsouzeného od výkonu závislé práce
Z povahy věci je zřejmé, že výkon práce ze strany odsouzených není možné považo-
vat za výkon závislé práce, jak je tento vymezen v ZP. Jak ostatně konstatoval Ústavní
soud: „
…odsouzení zařazení do práce ve výkonu trestu odnětí svobody nejsou účastníky
trhu práce a nelze je považovat za zaměstnance ve smyslu pracovněprávních předpisů…
“
572
Jedním ze základních rozdílů je povinnost [nikoliv právo, a to ani ve smyslu práva
na zaměstnání, srov. ust. § 25 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti] odsouzené-
ho pracovat. Absentuje zde zásada svobody práce či konkrétněji zásada dobrovolnosti
vzniku pracovněprávního vztahu (čl. 9 odst. 2 Listiny). Dle ust. § 29 odst. 1 ZVTS je
odsouzený, který byl zařazen do práce, povinen pracovat, pokud je k práci zdravotně
způsobilý. Byť je nutno zdůraznit, že existuje též kategorie odsouzených, kteří jsou tzv.
trvale pracovně nezařaditelní a u nichž se tedy pracovní povinnost neuplatní. Jedná se
dle ust. § 69 odst. 1 ZVTOS o odsouzeného:
– který je starší 65 let, pokud sám nepožádá o zařazení do práce,
– který byl uznán invalidním ve třetím stupni, nebo
– jehož zdravotní stav neumožňuje trvalé pracovní zařazení.
Hlavním kritériem při zařazování k výkonu práce není dosažení plné zaměstnanosti
odsouzených, ale vzhledem k jejich statusu (tj. výkon trestu odnětí svobody) bezpeč-
nost.
573
Proto je též zařazení k výkonu určitých prací zakázáno ex lege.
574
Mezi další zá-
kladní rozdíly patří způsob zařazení k výkonu práce. Děje se tak na základě rozhodnutí
ředitele věznice. Tímto rozhodnutím vzniká pracovněprávní vztah.
Odlišnosti existují též v průběhu trvání pracovněprávního vztahu a při jeho skonče-
ní. ZVTOS např. stanoví v ust. § 32 odst. 2, že do pracovní doby se nepočítá úklidová
a další obdobná činnost potřebná k zajištění každodenního provozu věznice, kterou
provádějí zpravidla všichni odsouzení, a pracovní terapie, pokud je součástí programu
zacházení; tyto práce jsou odsouzení povinni provádět bez nároku na pracovní odmě-
nu a nesmějí být nařízeny na úkor doby nutné k odpočinku odsouzených.
Odsouzeným přísluší odměna podle vykonané práce, její výše je však stanovena
právním předpisem. Dle nařízení vlády č. 365/1999 Sb. o výši a podmínkách odmě-
ňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody
572
ÚS usnesení sp. zn. IV. ÚS 27/07. Dále např. Stanovisko veřejného ochránce práv ze dne 9. 1. 2008, sp.
zn. 1773/2007/VOP/PM.
573
Proto např. u osob odsouzených k doživotnímu trestu stanoví Řád o výkonu trestu odnětí svobody, že
tyto osoby vykonávají trest zásadně v oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením. Slovo
zásadně připouští v praxi výjimky, kdy osoby odsouzené k doživotnímu trestu mohou být v rámci dob-
rého chování a za zdárné plnění programu zacházení zařazeny na pracoviště mimo vyčleněné cely.
574
Např. práce s výbušninami. Jestliže by odsouzený při práci přicházel do styku s omamnými a psychotrop-
ními látkami nebo jedy anebo s jinými látkami, které mohou vyvolat zvýšené nebezpečí újmy na zdraví
nebo škody na majetku, ukládá zákon zajistit nad odsouzeným zvýšenou kontrolu. Též v případě od-
souzených platí zákaz některých prací pro odsouzené ženy a mladistvé tak, jak je stanoven zvláštními
pracovněprávními předpisy.