115 / 284
113
pracovněprávního vztahu upravoval v ust. § 13 odst. 1 v redakci do 31. 12. 2011 když
stanovil, že pracovněprávní vztahy podle tohoto zákona mohou vzniknout jen se sou-
hlasem fyzické osoby a zaměstnavatele.
561
Vzhledem ke svému významu je část zásady svobody práce upravena též v čl. 9
Listiny jako zákaz nucené práce. Dle předmětné úpravy nesmí být nikdo podroben
nuceným pracím nebo službám. Zákaz otroctví a nucené práce je dále upraven v násle-
dujících pro Českou republiku závazných mezinárodních smlouvách: v čl. 4 Úmluvy
o ochraně lidských práv a základních svobod, v čl. 5 Listiny základních práv Evropské
unie nebo v Úmluvách MOP č. 29 a 105. Úmluva č. 29 o nucené nebo povinné
práci
562
v čl. 2 vymezuje „nucenou nebo povinnou práci“ jako každou práci nebo služ-
bu, která se na kterékoli osobě vymáhá pod pohrůžkou jakéhokoli trestu a ke které se
řečená osoba nenabídla dobrovolně. Dle našeho názoru zákaz nucené práce obsahuje
svobodu od přímusu do práce, což zásadním způsobem ovlivňuje dovolenost soudu
nahradit souhlas zaměstnance s výkonem práce (více u smlouvy o smlouvě budoucí).
563
Úmluva č. 105 týkající se odstranění nucené práce
564
zavazuje Českou republiku,
že potlačí a nebude využívat v jakékoliv formě nucenou nebo povinnou práci jako
prostředku politického nátlaku nebo politické výchovy nebo jako trestu za zaujímání
nebo vyjadřování politických názorů nebo názorů ideologicky protichůdných nastole-
nému politickému, sociálnímu nebo hospodářskému systému, jako metody mobilizace
a využívání pracovních sil pro účely hospodářského rozvoje; jako prostředku pracovní
kázně; jako trestu za účast ve stávkách; či jako prostředku rasové, sociální, národnostní
nebo náboženské diskriminace.
Zákaz nucené práce se dle čl. 9 odst. 2 Listiny nevztahuje na: práce ukládané podle
zákona osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osobám vykonávajícím jiný trest
nahrazující trest odnětí svobody, vojenskou službu nebo jinou službu stanovenou zá-
konem namísto povinné vojenské služby, službu vyžadovanou na základě zákona v pří-
padě živelních pohrom, nehod, nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví
nebo značné majetkové hodnoty, a jednání uložené zákonem pro ochranu života, zdra-
ví nebo práv druhých. Za nucené práce a služby nelze dle Ústavního soudu v zásadě
považovat ani ty práce a služby, jež vyplývají z občanskoprávních závazků upravených
občanským zákoníkem a dalšími soukromoprávními předpisy.
565
Dalším případem,
k němuž se Ústavní soud vyjadřoval, byl přechod práv a povinností z pracovněpráv-
ních vztahů. K přechodu opakovaně docházelo a dochází v souvislosti s transformací
soukromého i veřejného sektoru. Ani zde Ústavní soud nechápal přechod práv a po-
vinností z pracovněprávních vztahů jako ukládání nucených prací.
566
Jako adekvátní
561
K zahraniční úpravě srov. např. čl. 1.1 Ley Estatuto de los trabajadores.
562
Publikovaná sdělením č. 506/1990 Sb.
563
Srov. též čl. 10 polského zákoníku práce.
564
Publikovaná sdělením č. 231/1998 Sb.
565
Nález pléna ÚS sp. zn. Pl. ÚS 37/93.
566
K autoritativní delimitaci úředníků státu na jednotky samosprávy srov. nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 34/02.