Table of Contents Table of Contents
Previous Page  115 / 284 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 115 / 284 Next Page
Page Background

113

pracovněprávního vztahu upravoval v ust. § 13 odst. 1 v redakci do 31. 12. 2011 když

stanovil, že pracovněprávní vztahy podle tohoto zákona mohou vzniknout jen se sou-

hlasem fyzické osoby a zaměstnavatele.

561

Vzhledem ke svému významu je část zásady svobody práce upravena též v čl. 9

Listiny jako zákaz nucené práce. Dle předmětné úpravy nesmí být nikdo podroben

nuceným pracím nebo službám. Zákaz otroctví a nucené práce je dále upraven v násle-

dujících pro Českou republiku závazných mezinárodních smlouvách: v čl. 4 Úmluvy

o ochraně lidských práv a základních svobod, v čl. 5 Listiny základních práv Evropské

unie nebo v Úmluvách MOP č. 29 a 105. Úmluva č. 29 o nucené nebo povinné

práci

562

v čl. 2 vymezuje „nucenou nebo povinnou práci“ jako každou práci nebo služ-

bu, která se na kterékoli osobě vymáhá pod pohrůžkou jakéhokoli trestu a ke které se

řečená osoba nenabídla dobrovolně. Dle našeho názoru zákaz nucené práce obsahuje

svobodu od přímusu do práce, což zásadním způsobem ovlivňuje dovolenost soudu

nahradit souhlas zaměstnance s výkonem práce (více u smlouvy o smlouvě budoucí).

563

Úmluva č. 105 týkající se odstranění nucené práce

564

zavazuje Českou republiku,

že potlačí a nebude využívat v jakékoliv formě nucenou nebo povinnou práci jako

prostředku politického nátlaku nebo politické výchovy nebo jako trestu za zaujímání

nebo vyjadřování politických názorů nebo názorů ideologicky protichůdných nastole-

nému politickému, sociálnímu nebo hospodářskému systému, jako metody mobilizace

a využívání pracovních sil pro účely hospodářského rozvoje; jako prostředku pracovní

kázně; jako trestu za účast ve stávkách; či jako prostředku rasové, sociální, národnostní

nebo náboženské diskriminace.

Zákaz nucené práce se dle čl. 9 odst. 2 Listiny nevztahuje na: práce ukládané podle

zákona osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osobám vykonávajícím jiný trest

nahrazující trest odnětí svobody, vojenskou službu nebo jinou službu stanovenou zá-

konem namísto povinné vojenské služby, službu vyžadovanou na základě zákona v pří-

padě živelních pohrom, nehod, nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví

nebo značné majetkové hodnoty, a jednání uložené zákonem pro ochranu života, zdra-

ví nebo práv druhých. Za nucené práce a služby nelze dle Ústavního soudu v zásadě

považovat ani ty práce a služby, jež vyplývají z občanskoprávních závazků upravených

občanským zákoníkem a dalšími soukromoprávními předpisy.

565

Dalším případem,

k němuž se Ústavní soud vyjadřoval, byl přechod práv a povinností z pracovněpráv-

ních vztahů. K přechodu opakovaně docházelo a dochází v souvislosti s transformací

soukromého i veřejného sektoru. Ani zde Ústavní soud nechápal přechod práv a po-

vinností z pracovněprávních vztahů jako ukládání nucených prací.

566

Jako adekvátní

561

K zahraniční úpravě srov. např. čl. 1.1 Ley Estatuto de los trabajadores.

562

Publikovaná sdělením č. 506/1990 Sb.

563

Srov. též čl. 10 polského zákoníku práce.

564

Publikovaná sdělením č. 231/1998 Sb.

565

Nález pléna ÚS sp. zn. Pl. ÚS 37/93.

566

K autoritativní delimitaci úředníků státu na jednotky samosprávy srov. nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 34/02.