120 / 284
118
Závěrem lze konstatovat, že legitimní společenské potřebě na dosažení, co možná
nejvyšší zaměstnanosti osob odsouzených brání ust. § 25 odst. 2 písm. b) zákona o za-
městnanosti, dle kterého se uchazečem o zaměstnání nemůže stát fyzická osoba v době,
po kterou vykonává trest odnětí svobody, vykonává ochranné opatření zabezpečovací
detenci nebo je ve vazbě. Po roce 1989 nepožívají nápravná zařízení žádné výhody
na trhu práce, dle této úpravy jsou v boji o pracovní místa navíc vedle tradičních ne-
výhod (nekvalifikovaní zaměstnanci a povinnost zaměstnavatele hradit náklady na do-
pravu na pracoviště) zbaveni podpory ze strany specializovaného orgánu státní správy.