Table of Contents Table of Contents
Previous Page  116 / 284 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 116 / 284 Next Page
Page Background

114

prostředek nápravy shledal právo zaměstnance skončit pracovní poměr výpovědí bez

uvedení důvodu, byť zaměstnanec je povinen dočasně pracovat po výpovědní dobu.

Druhou dimenzí zásady svobody práce je autonomie vůle stran při utváření obsahu

jejich závazkového vztahu. V této podobě se zásada svobody práce neliší od občansko-

právní zásady autonomie vůle. V pracovněprávním vztahu je do značné míry kladen

důraz na ochranu slabší strany, která tak představuje dílčí korektiv nechtěných důsled-

ků autonomie vůle zaměstnavatele a zaměstnance.

567

Typickým příkladem výkonu prací, u nichž absentuje dobrovolnost, je pracovní

povinnost odsouzených osob. V českých zemích měli vězni tradičně povinnost praco-

vat vždy, obvykle se jednalo o manuální těžké práce konané za problematických pra-

covních podmínek jako práce v kamenolomech, výstavba či oprava opevnění, údržba

kanalizace či pomoc v nemocnicích a chudobincích.

568

Postupně docházelo k huma-

nizaci pracovních podmínek, někteří vězni si např. mohli práci vybrat dle vlastních

preferencí,

569

či političtí vězni nemuseli pracovat vůbec. Práce tak byla obvyklou sou-

částí trestu, byť dnes je zdůrazňován především její výchovný charakter a resocializační

význam. Dle Evropských vězeňských pravidel, které se zavázala dodržovat též Česká re-

publika, nesmí být práce použita jako trest a pracovní zařazení nesmí být pojímáno jako

sankce (pravidlo 26.1 Evropských vězeňských pravidel). Odměna za vykonanou práci

dále plní funkci nástroje vedoucího k náhradě škody způsobené trestnou činností.

Naopak obviněný nepodléhá pracovní povinnosti a jeho výkon práce zcela podléhá

obecné úpravě v ZP, a to včetně odměňování.

570

Z povahy věci se však i při zaměstnání

obviněných užijí základní zákonné zásady o odděleném umístění jednotlivých skupin

obviněných a přihlíží se k bezpečnostním hlediskům. Vzhledem ke specifické funkci

vazby musí se zařazením k výkonu práce souhlasit též orgán činný v trestním řízení

nebo soud, pro jehož potřeby je obviněný držen ve výkonu vazby. Jak nicméně podot-

kl ombudsman, ve skutečnosti je zaměstnáno resp. do práce zařazeno pouze mizivé

procento obviněných. Důvodů je celá řada. Pobyt obviněného ve výkonu vazby je

kratší než pobyt odsouzeného ve výkonu trestu, obviněný musí být kdykoliv k dis-

pozici orgánům činným v trestním řízení, svůj čas by měl věnovat přípravě obhajoby

a nezanedbatelnou roli zde hraje zřejmě i fakt, že na zaměstnaného obviněného se plně

vztahuje pracovněprávní úprava.

571

567

Jako zásada svobody práce bývá interpretován čl. 10 polského zákoníku práce.

568

Viz např. Domácí řád pankrácké věznice z roku 1889 dostupný na

http://www.vscr.cz/generalni-reditel-

stvi-19/informacni-servis/historie-104/domaci-rad (Cit.: 15.6.2012).

569

Jednalo se např. o vězně ve vězení 1. stupně v době první republiky.

570

To ostatně potvrzuje ust. § 19 odst. 2 zákona č. 293/1993 Sb. o výkonu vazby, v platném znění, když sta-

noví: „

Pracovní zařazení, odměňování, zdravotní pojištění a sociální zabezpečení upravují zvláštní předpisy.

V souladu s ust. § 19 cit. zákona může být obviněný na vlastní žádost po dobu trvání vazby pracovně

zařazen v rámci pracovních možností věznice.

571

Stanovisko VOP, Sborník stanovisek č. 6, 2010, VOP, str. 163.