116 / 284
114
prostředek nápravy shledal právo zaměstnance skončit pracovní poměr výpovědí bez
uvedení důvodu, byť zaměstnanec je povinen dočasně pracovat po výpovědní dobu.
Druhou dimenzí zásady svobody práce je autonomie vůle stran při utváření obsahu
jejich závazkového vztahu. V této podobě se zásada svobody práce neliší od občansko-
právní zásady autonomie vůle. V pracovněprávním vztahu je do značné míry kladen
důraz na ochranu slabší strany, která tak představuje dílčí korektiv nechtěných důsled-
ků autonomie vůle zaměstnavatele a zaměstnance.
567
Typickým příkladem výkonu prací, u nichž absentuje dobrovolnost, je pracovní
povinnost odsouzených osob. V českých zemích měli vězni tradičně povinnost praco-
vat vždy, obvykle se jednalo o manuální těžké práce konané za problematických pra-
covních podmínek jako práce v kamenolomech, výstavba či oprava opevnění, údržba
kanalizace či pomoc v nemocnicích a chudobincích.
568
Postupně docházelo k huma-
nizaci pracovních podmínek, někteří vězni si např. mohli práci vybrat dle vlastních
preferencí,
569
či političtí vězni nemuseli pracovat vůbec. Práce tak byla obvyklou sou-
částí trestu, byť dnes je zdůrazňován především její výchovný charakter a resocializační
význam. Dle Evropských vězeňských pravidel, které se zavázala dodržovat též Česká re-
publika, nesmí být práce použita jako trest a pracovní zařazení nesmí být pojímáno jako
sankce (pravidlo 26.1 Evropských vězeňských pravidel). Odměna za vykonanou práci
dále plní funkci nástroje vedoucího k náhradě škody způsobené trestnou činností.
Naopak obviněný nepodléhá pracovní povinnosti a jeho výkon práce zcela podléhá
obecné úpravě v ZP, a to včetně odměňování.
570
Z povahy věci se však i při zaměstnání
obviněných užijí základní zákonné zásady o odděleném umístění jednotlivých skupin
obviněných a přihlíží se k bezpečnostním hlediskům. Vzhledem ke specifické funkci
vazby musí se zařazením k výkonu práce souhlasit též orgán činný v trestním řízení
nebo soud, pro jehož potřeby je obviněný držen ve výkonu vazby. Jak nicméně podot-
kl ombudsman, ve skutečnosti je zaměstnáno resp. do práce zařazeno pouze mizivé
procento obviněných. Důvodů je celá řada. Pobyt obviněného ve výkonu vazby je
kratší než pobyt odsouzeného ve výkonu trestu, obviněný musí být kdykoliv k dis-
pozici orgánům činným v trestním řízení, svůj čas by měl věnovat přípravě obhajoby
a nezanedbatelnou roli zde hraje zřejmě i fakt, že na zaměstnaného obviněného se plně
vztahuje pracovněprávní úprava.
571
567
Jako zásada svobody práce bývá interpretován čl. 10 polského zákoníku práce.
568
Viz např. Domácí řád pankrácké věznice z roku 1889 dostupný na
http://www.vscr.cz/generalni-reditel-stvi-19/informacni-servis/historie-104/domaci-rad (Cit.: 15.6.2012).
569
Jednalo se např. o vězně ve vězení 1. stupně v době první republiky.
570
To ostatně potvrzuje ust. § 19 odst. 2 zákona č. 293/1993 Sb. o výkonu vazby, v platném znění, když sta-
noví: „
Pracovní zařazení, odměňování, zdravotní pojištění a sociální zabezpečení upravují zvláštní předpisy.
“
V souladu s ust. § 19 cit. zákona může být obviněný na vlastní žádost po dobu trvání vazby pracovně
zařazen v rámci pracovních možností věznice.
571
Stanovisko VOP, Sborník stanovisek č. 6, 2010, VOP, str. 163.