Table of Contents Table of Contents
Previous Page  122 / 284 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 122 / 284 Next Page
Page Background

120

tuálnost této problematiky podnítila též aktivity na mezinárodním poli. Dne 19. červ-

na 1997 byla v Ženevě na 85. zasedání Generální konference Mezinárodní organizace

práce přijata Úmluva č. 181 o soukromých agenturách práce a posléze též Doporučení

č. 188.

ͭ.ͭ

Agenturní zaměstnávání

Podstata agenturního zaměstnávání spočívá v tom, že zaměstnavatel (agentura prá-

ce) přiděluje dočasně svého (nikoliv cizího) zaměstnance k výkonu práce k jinému

zaměstnavateli (uživateli) na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pra-

covní činnosti. Tímto ujednáním se agentura práce zaváže zajistit svému zaměstnanci

dočasný výkon práce podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti u uži-

vatele a zaměstnanec se zaváže tuto práci konat podle pokynů uživatele a na základě

dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, uzavřené mezi agenturou

práce a uživatelem.

Jedná se o specifický pracovněprávní vztah,

588

v němž zaměstnanec nekoná práci

podle pokynů svého zaměstnavatele. Agentura práce se totiž zavazuje zajistit svému

zaměstnanci dočasný výkon práce, nikoliv mu práci skutečně přidělovat. V odbor-

né literatuře se proto oprávněně vyslovují pochybnosti o klasifikaci agenturní práce.

Nejčastěji se hovoří o tzv. práci na přechodnou dobu („

between works

”).

589

Směrnice

91/383/EHS, kterou se doplňují opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví

při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracov-

ním poměru, tento vztah označuje za „dočasný pracovní poměr“. Také platná právní

úprava označuje agenturní zaměstnání za formu zprostředkovávání práce (srov. ust.

§ 14 a § 58 a násl. zákona o zaměstnanosti).

590

Recentní legislativní vývoj přinesl zásadní omezení agenturního zaměstnávání, což

lze pozitivně kvitovat, neboť v řadě států se agenturní zaměstnávání stalo hlavním mé-

diem pro přesun výdělečné činnosti do nelegální sféry.

591

V roce 2009, kdy eskalovala

světová hospodářské krize, se vláda České republiky poprvé rozhodla využít zákonného

zmocnění v ust. § 64 zákona o zaměstnanosti ke stanovení druhu prací, které agentura

práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředková-

vat.

592

Vzhledem k poklesu poptávky na trhu práce a propuštění velkého množství za-

městnanců se tak vláda pokusila částečně stabilizovat trh práce a omezila zaměstnávání

588

K přehledu zemí, které agenutrní zaměstnávání považují za pracovněprávní vztah, srov. Thematic Report

2009, Characteristics of the employment Relationship, str. 13.

589

Srov. komentář J. Pichrt k § 308, první výkladový bod in Bělina, M. aj.: Zákoník práce, komentář,

Praha, C.H. Beck, 2008.

590

Výklad pojmu závislý výkon práce podal Nejvyšší soud před přijetím zákoníku práce např. v rozhodnutí

z 8. 3. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2137/2004, které bylo publikováno v časopise Soudní judikatura č. 5, 2005,

str. 353 a násl.

591

Např. srov. Casale, G. (ed.): The Employment Relationship, A Comparative Overview, International

Labour Office, Hart, Geneva 2011, str. 133 a 238 a násl.

592

Právní základ tohoto ustanovení je obsažen v čl. 2 odst. 4 písm. a) Úmluvy č. 181.