131 / 284
129
sborů, pak např. historie finanční stráže sahá nepřerušeně až do roku 1842
620
a četnictva
k Vídeňskému kongresu.
621
Zmínit lze též policii
622
či předválečnou SOS.
623
Historicky tedy nelze charakter pracovního poměru a státnězaměstnaneckého po-
měru ztotožňovat,
624
což ostatně v současnosti nadále či znovu platí v celé řadě států
a judikoval to i Nejvyšší soud Slovenské republiky. Důvodem je především odlišná
povaha a úkoly zaměstnavatele – státu.
625
K tomuto problému i stručně ke specifikům
veřejnoprávního služebního poměru více v následující kapitole Výkon veřejné a státní
služby, kde bude především poukázáno na výhody i nevýhody tohoto jednotného pří-
stupu k výkonu závislé práce v soukromoprávním i veřejnoprávním vztahu.
Naproti tomu vymezení závislé práce v současné české pracovněprávní úpravě,
v ust. § 2 ZP, nepovažuje za závislou práci pouze výkon práce v soukromoprávních vzta-
zích. Zákoník práce se přímo, subsidiárně a v některých případech na základě delegace
626
či kombinace těchto přístupů použije též na výkon závislé práce ve výlučně či převážně
veřejnoprávních vztazích. Zákoník práce vymezuje například kombinací přímé působ-
nosti a delegace svou působnost v ust. § 5 odst. 1 a 2 na vztahy vyplývající z výkonu ve-
řejné funkce.
627
Zákoník práce dále vytyčoval v ust. § 5 odst. 5 v redakci do 31. 12. 2011
subsidiární působnost např. vůči pracovněprávním vztahům čekatelů připravujících se
na výkon státní služby, úředníků územních samosprávných celků, ředitelům veřejných
výzkumných institucí, zaměstnancům v probační a mediační službě, asistentům soudců,
asistentů státních zástupců, veřejnému ochránci práv, zástupci veřejného ochránce práv,
finančnímu arbitru, zástupci finančního arbitra, notářskému kandidátu, notářskému
koncipientu, exekutorskému kandidátu a exekutorskému koncipientu.
Některé zvláštní předpisy, a zdá se jich být většina, vedle zvláštní úpravy pracovních
podmínek potvrzují podpůrnou působnost ZP vytyčenou do 31. 12. 2011 v ustano-
vení § 5 ZP výslovně. I nadále se tak vůči těmto vztahům týkajícím se výkonu práce
použije ZP podpůrně, nyní však výlučně proto, že to stanoví tyto zvláštní předpisy.
620
K finanční stráži, ostraze hranic a vybírání cla před rokem 1918 srov. Jan Jirák: Na stezkách krále
Šumavy, Domažlice 2005.
621
K podstatnému rozšíření dochází však teprve v osuvislosti s nepokoji v roce 1848. K prvorepublikové
úpravě srov. zákon ze dne 14. 4. 1920, č. 299 o četnictvu Sb. z. a n.
622
Více Macek, P.; Uhlíř, L.: Dějiny policie a četnictva I., Habsburská monarchie (1526–1918), Praha 1997.
623
Právní úprava byla obsažena ve vládním nařízení ze dne 23. října 1936, č. 270 Sb. z.a n. o Stráži obrany
státu. Více dále Placzuk, J.: Stráž obrany státu v letech 1936 až 1939, rigorózní práce, FF UK, 2011.
624
Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu SR sp. zn. 2 Sžo 31/2008, str. 4.
625
Šouša, J. Vývoj právní úpravy státních civilních úředníků od 18. století do roku 1938 v českých zemích,
disertační práce, Praha, UK PF v Praze, 2011, str. 7.
626
V nauce i judikatuře lze sice najít též úvahy o analogickém použití normy obsažené v jiném pracovně-
právním předpise, ty však byly Nejvyšším soudem odmítnuty v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1264/2001.
627
Dle ustanovení § 5 odst. 1 zákoníku práce se zákoník práce použije na vztahy vyplývající z výkonu ve-
řejné funkce, pokud to výslovně stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní právní předpisy. V následujícím
odstavci zákoník práce výslovně stanoví svou podpůrnou působnost na případy, kdy je veřejná funkce
vykonávána v pracovním poměru.