134 / 284
132
z příslušnosti k zemi), podmínky věkové hranice, způsobilosti k právním úkonům
anebo znalosti státního, resp. úředního jazyka, trestní bezúhonnost, zákaz příbuzenství
a především zásady povinné kvalifikace (tj. vzdělání a odborná praxe
642
). Dále lze pak
poukázat na zvláštní způsob vzniku služebního vztahu,
643
složení slibu nebo ochranu
před skončením tohoto vztahu (tzv. definitiva).
644
Zaměstnanec je dle platné úpravy ve služebním (veřejnoprávním státně-zaměstna-
neckém)
645
poměru povolán k aktivní účasti na výkonu státní služby. Například zákon
o příslušnících rozumí výkonem služby úkony a činnosti realizující oprávnění a povinnosti
stanovené právními přepisy upravujícími působnost jednotlivých bezpečnostních sborů.
646
V zásadě dělíme služební poměry na služební poměry příslušníků ozbrojených sil
a služební poměry civilních zaměstnanců státu (tzv. neozbrojenci). Služební poměry
příslušníků ozbrojených sil jsou dále vnitřně diferencovány na služební poměr přísluš-
níků bezpečnostních sborů a na služební poměr vojáků z povolání. V současné době
upravuje služební poměr příslušníků ozbrojených sil zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích
z povolání, v platném znění (dále „zákon o vojácích“) který při svém vzniku musel
reagovat na nároky spojené se vstupem do severoatlantických bezpečnostních struktur
(NATO).
647
Zákon o příslušnících, jak už název napovídá, upravuje služební poměr
příslušníků bezpečnostních složek v České republice.
648
Cílem tohoto zákona bylo pře-
642
Klasickým příkladem veřejnoprávní úpravy úřednického (služebního) práva je na našem území Zákon
č. 15/1914 ř.z. o služebním poměru státních úředníků a státních sluhů (služební pragmatika). Pokud
se dle služební pragmatiky praktikanti kdykoliv během této doby neosvědčili anebo následně neuspěli
u zkoušek potřebných pro jmenování do služebního poměru, byli po vyslechnutí kvalifikační komise
propuštěni s odstupným ve výši jednoměsíčního adjuta.
643
Státní služební poměr vznikal dle služební pragmatiky nikoliv uzavřením smlouvy (akceptací oferty),
ale jednostranným právním úkonem – jmenováním, tedy správním rozhodnutím. V souladu s ust. § 7
služební pragmatiky musela dotyčná osoba nastoupit do služby v den vymezený v dekretu. Když v něm
nebylo uvedeno určité datum, muselo se tak stát do 14 dnů od doručení, jinak služební poměr pravo-
mocně nevznikl, ledaže překážkou, která zabránila splnit povinnost včasného nástupu, byly závažné
důvody, které osoba uvedla opět v prekluzivní lhůtě 14 dnů.
644
Definitiva byla služební pragmatikou i předchozí úpravou chápaná jako trvalost, neměnost právního
statusu. Díky tomu i úředník v penzi tedy patřil podle tohoto pojetí mezi úředníky, byť
sui generis
s po-
někud modifikovanými právy a povinnostmi.
645
Např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 2221/2002, ze dne 7. 5. 2003.
646
Pro sbor Policie České republiky je tímto právním předpisem zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České repub-
liky. Pro ostatní bezpečnostní sbory je to zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České
republiky, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském
záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských
službách České republiky a zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.
647
Zákon o vojácích z povolání se použije v některých případech též na občany, kteří dobrovolně převez-
mou plnění branné povinnosti v aktivních zálohách. Tato úprava se v praxi ukázala jako nedostatečná,
neboť nezohledňuje dostatečně odlišnosti právních poměrů vojáků v aktivních zálohách. K tomu srov.
Kuthan, P. J.: Vznik dalších jednotek AZ u bojových útvarů, Military revue, 2012, č. 6, str. 50 a násl.
Dále též Military revue 10/2010, 3/2011 a 11/2011.
648
Zákon vymezuje pojem bezpečnostního sboru v § 1. Bezpečnostním sborem se rozumí Policie České
republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba