136
Oproti zákonu o příslušnících a služebnímu zákonu přinesl zákon o vojácích z povo-
lání nové pojetí služebního poměru u vojáků. Ten je koncipován jako služební poměr
tzv. krátkodobých úvazků, tedy nikoliv celoživotní jako např. u příslušníků.
660
Služební
poměr u vojáků je tedy výhradně uzavírán jako služební poměr na dobu určitou, což
má umožnit pravidelné „omlazování“ tohoto ozbrojeného sboru. To však nebrání opa-
kovanému prodlužování služebního poměru u těch vojáku, kteří jsou schopni dál vy-
konávat službu v armádě, pokud je zde vůle na obou stranách.
661
ͯ. Vznik služebního poměru
Služební poměr vzniká mocenským aktem služebního funkcionáře. V případě pří-
slušníka bezpečnostního sboru se jedná o rozhodnutí o přijetí do služebního poměru
(ust. § 17 zákona o příslušnících), u vojáka o povolání do služebního poměru (ust.
§ 5 zákona o vojácích z povolání) a u státního zaměstnance o jmenování do služby
(ust. § 31 služebního zákona. Rozhodnutí musí splňovat zákonem stanoveny podstat-
né náležitosti. Oproti pracovní smlouvě obsahuje rozhodnutí též takové výroky, které
nejsou podstatnou náležitostí pracovní smlouvy a nenajdeme je ani u dohod o pracích
konaných mimo pracovní poměr.
U příslušníků bezpečnostních sborů se jedná o následující výroky: den vzniku slu-
žebního poměru, den nástupu k výkonu služby, druh služebního poměru, doba trvání
služebního poměru, jmenování do služební hodnosti (u vojáků pouze hodnosti),
662
ustanovení na služební místo (u vojáků služební zařazení),
663
místo služebního pů-
sobiště (u vojáků místo nástupu služby)
664
a o složkách služebního příjmu (u vojáků
platové náležitosti).
665
U vojáků rozhodnutí o povolání obsahuje stejné náležitosti s vý-
660
Bohužel nedošlo k současně ke změně přístupu ke stanovování kvalifikačních předpokladů pro jednot-
livá funkční místa. Tak např. u zahraničních inspektorů Armády ČR jsou tyto požadavky tak vysoké, že
při současné vizi krátkodobých služebních poměrů nabrat na tato místa dostatečný počet profesionálů.
Blíže zejména Rozkaz MO č. 23/2008, Působnost služebních orgánů v personální práci, rozkaz MO
č. 83/2010, Zásady tvorby systemizovaných míst a Rozkaz MO 25/1997, Realizace Úmluvy o zákazu
vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení.
661
Od roku 2014 se plánuje zavedení nového systému řízení kariér armády, který by měl napomoci překo-
nání řady nevýhod tohoto systému.
662
Pro každé služební místo je podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti služby stanovena konkrétní
služební hodnost podle charakteristik výkonu služby ve služebních hodnostech.
663
Podle toho, na jaké služební místo je příslušník při přijetí ustanoven, rozhodne služební funkcionář
o jmenování do služební hodnosti. Příslušník jmenovaný do služební hodnosti používá ještě hodnostní
označení, které se však od názvu služební hodnosti dost liší. V některých případech jsou pro jednu hod-
nost stanovena dvě hodnostní označení. V takovém případě vyšší hodnostní označení náleží vedoucímu
příslušníkovi (§ 8 zákon o příslušnících). Příslušník je zpravidla ustanoven na služební místo, pro které
je stanovena služební hodnost vrchní referent nebo asistent. Pokud již byl policista ve služebním poměru
na dobu neurčitou, lze ho při opětovném přijetí ustanovit na služební místo, pro které je stanovena
služební hodnost, které již dosáhl v předchozím služebním poměru.
664
Obsahuje určení obce, v níž bude příslušník vykonávat službu.
665
Každé služební hodnosti odpovídá tarifní třída, pomocí níž se určuje základní služební příjem příslušní-
ka. Složky služebního příjmu jsou určené pevnou měsíční výměrou – základní tarif včetně jeho zvýšení,