141 / 284
139
může být opět zkrácen nařízením služby přesčas až na 12 hodin (v pracovním poměru
lze u nikoliv mladistvého zaměstnance zkrátit nejvýše na 24 hodin). Při stanovení výše
platu je ze zákona přihlédnuto k případné službě přesčas, u příslušníků a vojáků, kte-
rým náleží hodnostní příplatek, v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce a u ředitele
bezpečnostního sboru, jeho zástupce a u vedoucího zaměstnance, který je statutárním
orgánem, k veškeré službě přesčas.
ͱ. Zvláštní finanční a jiné výhody
Základní a nejdůležitější (rovněž finančně nejnáročnější) výhody se u příslušníků
i vojáků pojí se skončením služebního poměru. Jedná se především o výsluhový příspě-
vek, odbytné (pouze u vojáků),
668
odchodné a úmrtné.
669
O výsluhových náležitostech
přiznání a vyplácení rozhoduje ve správním řízení zvláštní orgán, např. u vojáků jde
o Ministerstvo obrany České republiky – Vojenský úřad sociálního zabezpečení.
S rostoucím věkem příslušníků i vojáků je úzce spojen pokles jejich zdravotní a fy-
zické způsobilosti. Proto při dosažení určité věkové hranice, kdy zákonodárce předpo-
kládá, že průměrný příslušník přestává zvládat výkon služby po fyzické stránce, je mo-
tivací pro jeho dobrovolný odchod výsluhový příspěvek. Vedle této regulační funkce
(regulovat věkovou strukturu personálního obsazení bezpečnostního sboru) se v nauce
rozeznává též kompenzační
670
a sociální funkce.
671
Obecně lze výsluhový příspěvek
považovat za opakující peněžitý nárok příslušníka či vojáka související se skončením
služebního poměru.
Aby tento nárok mohl vzniknout, musí služební poměr u příslušníka trvat po dobu
alespoň 15 let a nesmí skončit propuštěním z důvodů vypočtených v ust. § 157, resp.
§ 42 odst. 1 písm. a), c), d) a m) zákona o příslušnících. U vojáka je podmínkou vzni-
668
Nárok na odbytné vzniká vojákovi, jehož pracovní poměr zanikl z důvodů stanovených v ust. § 138 zá-
kona o vojácích z povolání. Odbytné je vypláceno také v případě, když si voják nezvolí nárok na výplatu
výsluhového příspěvku. Odbytné v tomto případě nahrazuje výsluhový příspěvek, protože přiznáním
odbytného nárok na výsluhový příspěvek zaniká. Základní výše odbytného po dvou letech trvání služeb-
ního poměru činí 2 průměrné měsíční hrubé platy. Za třetí až desátý ukončený rok trvání služebního
poměru vojáka se odbytné zvyšuje o jeden průměrný měsíční hrubý plat. Za jedenáctý a každý další
ukončený rok trvání služebního poměru se odbytné zvyšuje o jednu polovinu průměrného měsíčního
hrubého platu. Maximální hranice výše odbytného je osmnáctinásobek průměrného měsíčního platu.
Více např. Sekce personální Ministerstva obrany, Systém řízení kariér 4.část. 1.vyd.Dobruška: Vojenský
geografický a hydrometeorologický úřad, 2012. V praxi k vyplácení odbytného inklinují mladší vojáci,
vzhledem k tomu, že délka jejich služebního poměru je dost vzdálená hranici 15 služebních let. Institut
je ale využíván staršími vojáky, preferují-li výplatu jednorázové finanční částky před měsíčními platbami
výsluhového příspěvku.
669
Pro státní zaměstnance dle služebního zákona upravuje cit. zákon především příspěvek k důchodu, ust.
§ 112 a násl. služebního zákona, jej regulujících, však stále nenabyla účinnosti.
670
Kompenzační funkce spočívá v tom, že je příslušníkovi poskytována náhrada za výkon služby ve ztíže-
ných pracovních podmínkách, kdy často dochází k ohrožení života a zdraví, větší psychickou a fyzickou
náročnost služby a za omezení některých práv, které je nezbytné pro výkon služby u bezpečnostního sboru.
671
Výsluhový příspěvek má usnadnit přechod ze služebního poměru do civilní reality.