Table of Contents Table of Contents
Previous Page  141 / 284 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 141 / 284 Next Page
Page Background

139

může být opět zkrácen nařízením služby přesčas až na 12 hodin (v pracovním poměru

lze u nikoliv mladistvého zaměstnance zkrátit nejvýše na 24 hodin). Při stanovení výše

platu je ze zákona přihlédnuto k případné službě přesčas, u příslušníků a vojáků, kte-

rým náleží hodnostní příplatek, v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce a u ředitele

bezpečnostního sboru, jeho zástupce a u vedoucího zaměstnance, který je statutárním

orgánem, k veškeré službě přesčas.

ͱ. Zvláštní finanční a jiné výhody

Základní a nejdůležitější (rovněž finančně nejnáročnější) výhody se u příslušníků

i vojáků pojí se skončením služebního poměru. Jedná se především o výsluhový příspě-

vek, odbytné (pouze u vojáků),

668

odchodné a úmrtné.

669

O výsluhových náležitostech

přiznání a vyplácení rozhoduje ve správním řízení zvláštní orgán, např. u vojáků jde

o Ministerstvo obrany České republiky – Vojenský úřad sociálního zabezpečení.

S rostoucím věkem příslušníků i vojáků je úzce spojen pokles jejich zdravotní a fy-

zické způsobilosti. Proto při dosažení určité věkové hranice, kdy zákonodárce předpo-

kládá, že průměrný příslušník přestává zvládat výkon služby po fyzické stránce, je mo-

tivací pro jeho dobrovolný odchod výsluhový příspěvek. Vedle této regulační funkce

(regulovat věkovou strukturu personálního obsazení bezpečnostního sboru) se v nauce

rozeznává též kompenzační

670

a sociální funkce.

671

Obecně lze výsluhový příspěvek

považovat za opakující peněžitý nárok příslušníka či vojáka související se skončením

služebního poměru.

Aby tento nárok mohl vzniknout, musí služební poměr u příslušníka trvat po dobu

alespoň 15 let a nesmí skončit propuštěním z důvodů vypočtených v ust. § 157, resp.

§ 42 odst. 1 písm. a), c), d) a m) zákona o příslušnících. U vojáka je podmínkou vzni-

668

Nárok na odbytné vzniká vojákovi, jehož pracovní poměr zanikl z důvodů stanovených v ust. § 138 zá-

kona o vojácích z povolání. Odbytné je vypláceno také v případě, když si voják nezvolí nárok na výplatu

výsluhového příspěvku. Odbytné v tomto případě nahrazuje výsluhový příspěvek, protože přiznáním

odbytného nárok na výsluhový příspěvek zaniká. Základní výše odbytného po dvou letech trvání služeb-

ního poměru činí 2 průměrné měsíční hrubé platy. Za třetí až desátý ukončený rok trvání služebního

poměru vojáka se odbytné zvyšuje o jeden průměrný měsíční hrubý plat. Za jedenáctý a každý další

ukončený rok trvání služebního poměru se odbytné zvyšuje o jednu polovinu průměrného měsíčního

hrubého platu. Maximální hranice výše odbytného je osmnáctinásobek průměrného měsíčního platu.

Více např. Sekce personální Ministerstva obrany, Systém řízení kariér 4.část. 1.vyd.Dobruška: Vojenský

geografický a hydrometeorologický úřad, 2012. V praxi k vyplácení odbytného inklinují mladší vojáci,

vzhledem k tomu, že délka jejich služebního poměru je dost vzdálená hranici 15 služebních let. Institut

je ale využíván staršími vojáky, preferují-li výplatu jednorázové finanční částky před měsíčními platbami

výsluhového příspěvku.

669

Pro státní zaměstnance dle služebního zákona upravuje cit. zákon především příspěvek k důchodu, ust.

§ 112 a násl. služebního zákona, jej regulujících, však stále nenabyla účinnosti.

670

Kompenzační funkce spočívá v tom, že je příslušníkovi poskytována náhrada za výkon služby ve ztíže-

ných pracovních podmínkách, kdy často dochází k ohrožení života a zdraví, větší psychickou a fyzickou

náročnost služby a za omezení některých práv, které je nezbytné pro výkon služby u bezpečnostního sboru.

671

Výsluhový příspěvek má usnadnit přechod ze služebního poměru do civilní reality.