143
Ͳ. Návrh zákona o úřednících
Za stávající situace právní úpravy státní služby popsané výše je, jak již bylo konsta-
továno, připravován nový zákon.
686
Jedná se o zákon o úřednících a zaměstnancích
veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě (dále zákon o úřednících), jehož osnova
se nachází v meziresortním připomínkovém řízení. Cílem ambiciózního projektu má
být nejen nahradit z pohledu požadavků na moderní, racionalistickou, stabilní, profe-
sionální státní správu ne zcela zdařilý a navíc z větší části obsolentní SZ, ale také vyřešit
dosavadní situaci, především problém nevyhovující trvalé subsidiární i přímé platnosti
obecného pracovního práva pro služebněprávní vztahy.
Již zde lze říci, že sami autoři osnovy na vytvoření veřejnoprávního vztahu analogic-
kého ZVP a ZSP rezignovali, když konstatují, že „Základem pracovního vztahu úřed-
níka je (rozuměj bude dle nového zákona – pozn. autorů) pracovní poměr uzavřený
na základě zákona o právních poměrech a vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě se
subsidiárním použitím zákoníku práce a z toho plynoucího případného subsidiárního
použití občanského zákoníku vůči zákoníku práce.“
687
A dále, že
„Jednotná pracovně-
právní úprava je postavena na principu soukromoprávního se subsidiaritou k zákoníku
práce a občanskému zákoníku.“
688
Namísto přiblížení funkčně ověřené veřejnoprávní
úpravě se tedy osnova vrací ke koncepci služebního vztahu jako specifického soukro-
mého pracovního poměru.
Tím je ovšem znemožněno dosažení jednoho z (v důvodové zprávě) prezentova-
ných cílů rekodifikací vytyčených, totiž zvýšení právní ochrany úředníků při výkonu ve-
řejné moci, stabilizace, profesionalizace a zvýšení efektivity výkonu veřejné správy. Toho
by bylo možné totiž dosáhnout právě vytvořením specifického systému naplňujícího
prvky námi shora popsané, kdy nevýhody – tj. omezení autonomie vůle, zvláštní kvali-
fikační požadavky a povinnosti zasahující i mimo službu, budou doprovázeny odpoví-
dajícími právy a benefity – zvláště odpovídajícím ohodnocením, ochranou, výsluhami
a kariérním modelem, který se v praxi osvědčil více než tzv. systém zásluhovosti.
689
Nevýhodou
690
systému zásluhovosti je
past subjektivismu
, tj. nebezpečí, že příslušný
vedoucí pracovník, který finanční odměny rozděluje, bude přidělovat příjmy podle
jiných měřítek než jen podle pracovních výsledků. Takovými „specifikačními“ krité-
rii mohly být ekonomické zájmy, osobní preference, mocenské záměry apod. Systém
zásluhovosti se díky této pasti poměrně lehce promění na
kořistnický systém (spoils sys-
tém)
. Systém zásluhovosti je totiž koncipován právě za účelem poskytnutí široké míry
uvážení rozhodujícímu činiteli, což klade vysoké nároky na nestranné a od egoismu
oproštěné rozhodování. Snahy vyhnout se takové pasti a vytvářet předem daná, rela-
686
Tento oddíl by nevznikl nebýt podnětných konzultací s ctěným kolegou J. Šoušou.
687
Viz Odůvodnění osnovy.
688
Výslovný odkaz na ZP lze nalézt např. u § 13 a 14 osnovy.
689
Viz např. důsledky zákona č. 103/1926 Sb. z. a n.
690
Následující odstavec byl převzat z Šouša, J., Vývoj právní úpravy státních civilních úředníků od 18. století
do roku 1938 v českých zemích, disertační práce, Praha, UK PF v Praze, 2011, str. 43 an.