140 / 284
138
chání trestného činu. Se služební kázní souvisí všemi třemi zákony upravený zákaz
střetu zájmu, zákaz přijímání darů, povinnost mlčenlivosti a služební zdvořilost.
Mezi omezení práv příslušníka patří zákaz členství v politické straně nebo politic-
kém hnutí, případně vykonávat činnost v jejich prospěch. Příslušníci zpravodajských
služeb mají navíc zákaz organizovat se v odborech. Další omezení se týká podnikatel-
ské činnosti. Příslušník nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnic-
kých osob (výjimkou je stav, kdy byl do těchto orgánů vyslán bezpečnostním sborem).
Příslušník také nesmí vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle zákona
o příslušnících, případně další činnosti, které jsou zakázány interními akty vydanými
řediteli bezpečnostních sborů. U vojáků z povolení je obdobná úprava obsažena v části
třetí hlavě I. nazvané Omezení občanských práv vojáka (ust. § 44 a násl. zákona o vojá-
cích z povolání). V omezenější podobě nalezneme omezení práv státních zaměstnanců
též v ust. § 64 až 67 služebního zákona.
Zaměstnavatel je oprávněn udělovat kázeňské odměny i kázeňské tresty (ust. § 49
zákona o příslušnících a ust. § 50 a násl. zákona o vojácích), resp. vykonávat nad stát-
ními zaměstnanci kárná odpovědnost (ust. § 71 a násl. služebního zákona). Vznikne-li
podezření ze závažného porušení služebních povinností či ze spáchání trestného činu,
může být služební zaměstnanec zproštěn výkonu služby (ust. § 40 zákona o přísluš-
nících) či dočasně zproštěn výkonu služby (ust. § 9 zákona o vojácích z povolání).
Ke zproštění výkonu služby může dojít též pro sdělení obvinění z trestného činu (ust.
§ 40 služebního zákona) či k přerušení služby z důvodu vazby (ust. § 41 služebního zá-
kona). Specifickým trestem za porušení služebních povinností může být propuštění ze
služebního poměru [např. ust. § 42 odst. 1 písm. a) až f ) zákona o příslušnících, § 19
písm. f ) až h) zákona o vojácích z povolání] či skončení služebního poměru služebním
orgánem [např. ust. § 55 odst. 1 písm. d) služebního zákona].
Na rozdíl od pracovního poměru, kdy ke změně obsahu vzájemných práv a po-
vinností může až na výjimky dojít pouze dohodou, obsahují všechny tři zákony řadu
institutů, kterými lze v zákonem stanovených případech jednostranně ze strany stá-
tu zásadním způsobem změnit zpravidla dočasně obsah služebního poměru s cílem
zajistit pružné pokrytí požadavků vyplývajících ze státní služby. Jedná se například
o opatření organizačního charakteru jako je převelení příslušníka (ust. § 36 zákona
o příslušnících), odvelení vojáka (ust. § 15 zákona o vojácích z povolání) či přeložení
státního zaměstnance dle služebního zákona (ust. § 39 služebního zákona). Další sku-
pinou jsou opatření v rámci rozvržení pracovní doby a doby odpočinku. Tak například
oproti pracovněprávní úpravě je doba nepřetržitého odpočinku mezi směnami u pří-
slušníka stanovena na nejméně 10 hodin (dle ZP u nikoliv mladistvého zaměstnance
12 hodin). Zásahem služebního funkcionáře pak může být tato doba zkrácena na 6 ho-
din, pokud je příslušníkovi nařízena služba přesčas. Zaměstnavatel může za přísnějších
podmínek zkrátit nepřetržitý odpočinek mezi směnami nejvíce na 8 hodin. V každém
týdnu má příslušník nárok na nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 36 hodin, který